Co je vlastně ten blockbuster?
Termín BLOCKBUSTER se objevuje od 40. let. Během druhé světové války byly takto pojmenovány letecké bomby, které byly schopné zničit celý městský blok (block - blok budov, buster - ničitel).
Po válce se tento termín začal používat pro cokoliv co mělo velký dopad na společnost a od 70. let se tento termín používá ve spojitosti s filmem.
Prvním oficiálním "blockbusterem" byly Čelisti (S. Spielberg, 1975). Nyní se "blockbuster" používá jako označení pro vysokorozpočtové filmy s širokou cílovou skupinou.
Hry a hračky
Hračky jsou s blockbustery spojeny od Hvězdných válek (G. Lucas, 1977). Lucas tehdy rozjel masovou výrobu reklamních předmětů a hraček spojených s filmem (filmový merchandising).
V následujících letech až do současnosti se rozjela celá plejáda her počítačových i deskových podle filmových předloh. Co se týká her všeobecně, pak jejich inspirace filmem bude pravděpodobně spojena se vznikem filmu jako takovým.
Už když Georges Méliés promítnul svůj film Cesta na měsíc (1902) jistě si pár dětí začalo hrát na jeho hlavní hrdiny.
Ve 30. letech nebyly výjimkou hry na slavná monstra (Frankenstein, Mumie, Dracula …) a později snad na každého hrdinu filmového plátna.
Od Indiana Jonese až po Iron mana. I když mnohdy se nedá s jistotou říct, zda je inspirací film, nebo třeba knižní předloha, jež byla zfilmována (Pán prstenů, 2001).
Nicméně využití některého z filmových vesmírů pro strukturovanou hru je záležitost posledních cca 50-ti let, kdy záleželo spíše na rozvoji her než filmů.
Pokud se budeme držet teambuildingových her a víkendů, pak jejich průkopníkem může být Jaroslav Foglar a jeho celotáborové hry na skautských táborech.
Tento systém později přebraly snad všechny skautské oddíly i mnoho dalších organizací až po moderní firmy, které takové hry používají právě pro teambuilding a stmelení kolektivu.
Pozor - "etapová hra" nemusí být na celý víkend, může se jednat i o nabité odpoledne plné kratších úseků s vývojem a vnitřním příběhem.
A jak lépe nalákat "hráče" na takovou hru, než využít oblíbený film, nebo ještě lépe celou filmovou ságu?
Jak využít blockbuster?
Jednoduše - použijete jej jako výchozí "setting" (prostředí) pro vaší hru. Mnohdy to stačí jako lákadlo.
Největší výhodou takového využití je, že nemusíte ten svět představovat hráčům. Většina ho bude znát a orientují se jak v pravidlech tohoto prostředí, tak v postavách a problémech.
Další věcí, kterou každý organizátor ocení, je vymyšlený a fungující svět. Není potřeba tvořit nové názvy, nové postavy, nové zápletky.
Stejně tak organizátor ocení výše zmíněný merchandisign, díky kterému může nakoupit hromadu kostýmů a rekvizit z filmu a ušetří si práci jak s vymýšlením tak i samotnou tvorbou.
Pokud se pustím do tvorby hry podle blockbusteru, měl bych začít poznáním světa.
Podívám se na film, ideálně si dohledám i doplňující informace o postavách a vypíšu si základní premisu filmu. O co jde, kdo je důležitý, jaká pravidla musím dodržet.
Tím mám nějakou základní linii, kolem které mohu potom stavět celou svou hru. Kdykoliv budu nejistý mohu se vrátit k tomuto pevnému pilíři a opřít o něj další etapy hry.
Pro koho je taková hra určena?
Pokud jste fanouškem nějaké filmové ságy a máte možnost prožít nějaká dobrodružství ve světě vaší fantazie, pak není nic lepšího než se do toho pustit naplno.
Potkat oblíbené postavy, bojovat proti nenáviděným postavám a mít možnost aspoň trošku tento filmový svět ovlivnit. Pokud nejste, je úžasné ponořit se do hlubin nového světa a objevovat neznáme krajiny i postavy.
Možná se brzy fanoušky stanete.
Jak to může prospět kolektivu? V první řadě uvolněním napětí mezi spolupracovníky. Přece jen ten "zlej bubák od kopírky" už není tak zlý, když jsem ho viděl jak běhá v hábitu s dřevěným mečem a sbírá body pro naše družstvo. Získáním důvěry.
Ten neznámý pán, kterého potkávám na chodbě už není neznámý, když mě držel za ruku dva metry nad zemí při překonávání překážky z lan. Krásné vzpomínky.
Při polední pauze je fajn zavzpomínat na zážitky z her a připomenout úspěchy i neúspěchy.