Tento údaj je pak potřeba převést na nadmořskou výšku pomocí výpočtů, na jejichž přesnosti závisí výsledné číslo, které vám navigace zobrazí.
Zatímco u běžného využití GPS navigace v autě nebo při firemních geolokačních hrách vám plně postačí znát svoji polohu, během horské turistiky, jízdy na kole, lyžování i dalších venkovních aktivit a sportů se často hodí i znalost přesné nadmořské výšky.
Přímo v terénu si tak můžete ověřit, kolik výškových metrů vám ještě zbývá vystoupat či naopak sestoupit k plánovanému cíli.
Nebo si prohlédnout výškový profil absolvované trasy a sdílet jej s přáteli pomocí některé z aplikací, jako je například Wikiloc nebo Alpenvereinaktiv.
Není výška jako výška
Pro potřeby systému GPS je tvar Země nahrazen matematickým modelem v podobě tzv. referenčního elipsoidu.
Kvůli nepravidelnému rozložení hmoty uvnitř zeměkoule odpovídá však její tvar spíše fyzikálnímu modelu zvanému geoid, který se od toho matematického liší na některých místech až o 100 m.
V Evropě se výška geoidu nad elipsoidem pohybuje mezi 40 až 50 m a konkrétně v České republice přibližně v rozmezí 42,5 m na východě a 47 m na západě.
Pro přepočet výšky nad elipsoidem na výšku nad geoidem a tím i nadmořskou výšku využívají GPS přístroje celosvětové i lokální matematické modely, na jejichž parametrech závisí přesnost konečného výsledku.
S jakou přesností lze zjistit nadmořskou výšku?
Vlivem geometrie GPS satelitů je chyba při určování horizontální polohy mírně nižší než při měření nadmořské výšky, kterou dokážou přijímače v současné době zjistit s přesností 10 až 40 metrů.
Podobně jako v případě určování polohy závisí aktuální hodnota chyby na řadě parametrů – například na členitosti okolního terénu, dostupnosti družicového signálu či vlastnostech přijímače.
Existuje však i řada přístrojů se zabudovaným barometrem, který pomáhá GPS navigaci určit nadmořskou výšku s přesností na 1 až 5 metrů.
GPS přijímače vybavené barometrem
Barometr využívá známého fyzikálního jevu snižujícího se tlaku vzduchu s klesající nadmořskou výškou a dokáže tak z naměřených změn tlaku určit i odpovídající výškový rozdíl.
Protože však tlak vzduchu závisí i na počasí, které se na horách může velmi rychle měnit, je nutné klasické barometry pravidelně kalibrovat.
GPS přístroje se o tento úkol postarají automaticky samy, ale lze je kalibrovat i manuálně na místech se známou nadmořskou výškou.