Evropský navigační systém byl pojmenován podle středověkého italského astronoma, fyzika a filozofa Galilea Galilei, který se zabýval mimo jiné i konstrukcí kompasu a otázkou námořní navigace.
Na výstavbě družicového systému se podílejí státy Evropské unie a zastřešuje ji Evropská kosmická agentura spolu s Evropskou komisí.
To mimo jiné znamená, že jej bude možné plně využít i za výjimečných situací, během kterých by mohl být provoz GPS a GLONASS pro civilní uživatele omezen.
Družice s dětskými jmény
První testovací družici vynesla do vesmíru ruská raketa Sojuz-FG/Fregat z kazašského kosmodromu Bajkonur na konci roku 2005.
Vynesení prvního navigačního satelitu systému Galileo pak proběhlo o šest let později z kosmického centra ve Francouzské Guyaně a bylo následováno postupným vypuštěním několika dalších družic v následujících letech.
Ty byly pojmenovány po dětech, které vyhrály národní kolo celoevropské výtvarné soutěže pořádané v 27 zemích Evropské unie. O český název se zasloužil David Markarjanc z Hradce Králové a družice, která nese jeho křestní jméno, byla do kosmu vypuštěna roku 2012.
Po zahájení úplného provozu, plánovaném na rok 2019, se bude v systému Galileo nacházet třicet družic na střední oběžné dráze Země ve výšce 23 222 km.
Obíhat budou po třech kruhových drahách, přičemž na každé z nich bude umístěno devět operačních družic a jedna záložní.
Na co se můžeme těšit?
Systém Galileo začal poskytovat uživatelům své služby na konci roku 2016. Své konkurenty GPS a GLONASS chce předběhnout zejména vysokou přesností, která by měla po zahájení plného provozu dosahovat jednoho metru pro běžné uživatele a 30 cm pro platící zákazníky a složky záchranného systému.
Díky většímu počtu družic pokryje Galileo signálem větší plochu než systém GPS, jehož využití je problematické zejména v polárních oblastech.