Mozek každého z nás má tři hlavní části. Tou nejstarší je tzv. plazí mozek, který odpovídá za instinkty. O něco později se u našich předku vyvinul limbický systém odpovídající za emoce, a ještě mnohem později se objevila nejmladší část našeho mozku, neokortex, která odpovídá za rozum. Jak je vidět, z pohledu našeho vývoje nebyl rozum tím úplně nejdůležitějším.
Co je to rozhodování?
Samotné rozhodování je proces, kdy si člověk nebo i kolektiv vybere to nejlepší pro sebe ze všech možných variant. Jedná se o takovou volbu, jež nejlépe naplní dané možnosti (preference).
Příkladem takového rozhodování je nákup nových bot. Vybíráte si podle ceny, barvy, stylu. Vzít v úvahu musíte i omezený výběr. Než se člověk rozhodne, uplatňuje různé rozhodovací postupy. Zvažuje všechna pro a proti.
Jak probíhá rozhodování?
-
Určení problémů rozhodování: důležité je získat informace o problému. Jedinec svým přemýšlením zjišťuje, o čem se vlastně má rozhodnout. Hledá souvislosti a přemýšlí nad důsledky svého jednání.
-
Porovnávání: zde se jedná o zjišťování různých souvislostí. Jak mi dané možnosti vyhovují? V tuto chvíli je důležité znát potřebná fakta, elementární preference a z těchto výstupů zvolit celkové preference.
5 obecných stylů rozhodování
Podle Suzanne Scottové a Reginalda Bruce existuje v obecném měřítku pět stylů rozhodování, které se mění v závislosti na kontextu a situaci.
-
Racionalita: v tomto případě jde o hledání všech možností a informací předtím, než dojde k rozhodnutí. Například při pracovním pohovoru musí jedinec prozkoumat nabízenou pozici, zhodnotit aktuální práci a zjistit, co pro něj bude lepší, zda setrvat tam, kde je teď nebo změnit působiště.
-
Intuitivní styl: víra ve vlastní pocity a intuici. Jednáme instinktivně bez zdlouhavého rozmýšlení pro a proti.
-
Závislost: situace, kdy se člověk neumí rozhodnout sám, ale potřebuje rady a podněty od jiných lidí. Ptá se přátel, rodiny či kolegů.
-
Vyhýbavost: odvrácení odpovědnosti na někoho úplně jiného, kdo udělá rozhodnutí za nás. Jedinec by se sám o sobě nerozhodl změnit práci a zůstal by v té stávající.
-
Spontánnost: rozhodnutí je učiněno spontánně bez nějakého velkého zkoumání. Líbí se mi nová práce, tak jí beru a neporovnávám.
Jediné absolutně správné rozhodnutí neexistuje
Lidé dnes mají obecně potíže s tím vůbec se nějak rozhodnout. Chtějí totiž učinit jediné a absolutně správné rozhodnutí. To ale nejde, protože takové neexistuje. Existují moudrá rozhodnutí, která nám otevřou nové dveře a poznání. Nedílnou součástí tohoto procesu jsou i otázky, zda se nedalo rozhodnout jinak a lépe.
Když se ale rozhodnete pro nějakou cestu, musíte ty ostatní oželet, třeba i později litovat, že jste se něčeho jiného vzdali. Není ani tak důležité, jaké rozhodnutí učiníte, ale že k němu vůbec dojdete a stojíte si za ním.