Nejznámější rozmary prvního páru Olympu

Nejznámější rozmary prvního páru Olympu

Bohy starověkého Řecka známe relativně dobře. Alespoň to platí pro ty nejmocnější, jako jsou Athéna, Poseidon či Zeus. Běžně se s nimi totiž setkáváme nejen na televizních obrazovkách, ale i v knihách a v neposlední řadě také v počítačových hrách. 

Řečtí bohové samozřejmě podle legend disponovali neuvěřitelnou mocí, na druhou stranu byli i velmi lidští. Měli své touhy a emoce, kterými se často řídili. A to nebylo vždy ku prospěchu věci. Kvůli jejich rozmarům totiž muselo trpět mnoho lidí.

Zeus a jeho avantýry

Zeus, král bohů, byl dle pověstí známým sukničkářem. Vzhledem k tomu, že byl bůh, dokázal dostat do lůžka nejednu antickou kočku.

K tomu však nevyužíval ani tak sílu svého majestátu, jako spíše schopnosti intrikovat a měnit svou podobu. Dokonce nějakou dobu vystupoval i v podobě bílé labuti.

Tou se stal, aby mohl být blíže Lédě, manželce spartského krále Tyndarea. Díky tomu dokázal s Lédou navázat milenecký vztah. Z něj pak vzešla jednovaječná dvojčata – dcera Helena (později zvaná trojská) a chlapec Polydeukes. 

Další pověst vypráví o únosu fénické princezny Europy, se kterou se Zeus sblížil jako býk. Europa byla zvířetem natolik okouzlena, že se rozhodla na něj nasednout.

V ten okamžik začal Zeus/býk uhánět i s nebohou princeznou pryč. Zastavil se až na Krétě, kde se změnil do své lidské formy a natolik princeznu uhranul, že mu povila tři syny.

Na první dobrou to vypadá, že avantýry vládce Olympu byly v podstatě jen neškodná postelová dobrodružství, jež obvykle končívala šťastně. Možná by tomu tak i bylo, kdyby neměl Zeus manželku.

Pomstychtivá Héra

Héra byla sestrou a zároveň manželkou boha Dia. A stejně jako každá správná manželka byla Héra žárlivá. Její žárlivost pochopitelně nebyla nepodložená.

O avantýrách krále bohů věděl na Olympu každý. Jelikož se Héra nemohla vzepřít svému muži přímo, rozhodla se mstít jeho milenkám a nemanželským dětem.

Jednou z nejznámějších obětí hněvu královny bohů byla dcera thébského vládce Semelé. Ta čekala s Diem dítě.

Podle pověsti se Héra proměnila na služebnou a přemluvila Semelé k tomu, aby požádala Dia, aby se jí zjevil ve své prapůvodní podobě. Zeus Semelé její přání splnil, čímž ji ovšem zároveň zabil. Jeho pravá podoba totiž měla formu hromů a blesků.

Zeus alespoň dokázal zachránit své nenarozené dítě, které se Semelé čekal. Vyjmul ho z jejího těla a přišil ke svému stehnu, kde ho nechal dorůst.

Ještě hůře se Héra vypořádala s další sokyní v lásce, Laminou. Té zabila její děti a ji samotnou proměnila v hrůzného netvora. Zároveň na ni uvalila kletbu, kvůli které nemohla nikdy zavřít oči. Tento trest Zeus zmírnil tím, že dal Lamii možnost si oči kdykoliv vyjmout. 

Rozmary nad spravedlnost

Řečtí bohové byli jen málokdy spravedliví. Většinou se naopak řídili pouze svými potřebami, což mělo samozřejmě své následky hlavně v říši smrtelníků. Svými rozmary se však nenechával strhnout pouze první pár Olympu. Také kolegové Dia a Héry toho měli na svědomí víc než dost. O tom ale až jindy.

Kategorie