Starým Městem pražským po stopách významných osobností

Husovo kázání v kapli Betlémské

Kromě Kostnice je se jménem mistra Jana Husa osudově spjato jen jedno místo: pražská Betlémská kaple.

Kaple, kterou najdete na Betlémském náměstí, pochází z konce 14. století a byla zasvěcena památce zavražděných betlémských neviňátek.

Od počátku sloužila jako místo určené ke kázání výhradně v českém jazyce – i proto se tu scházely davy lidí, kteří neměli možnost porozumět jiným kázáním v latině či v němčině.
 

A právě zde se začal psát jeden z největších příběhů českých a evropských dějin: mistr Jan Hus, kazatel a rektor pražské univerzity, vystoupal na kazatelnu a přilákal svými slovy, hájícími pravdu, čest a morálku, nejen zástupy Pražanů, ale třeba i českou královnu Žofii Bavorskou.

V roce 1412 byla kaple svědkem pohřbu studentů popravených za odpor vůči odpustkům a bylo zřejmé, že se stala symbolem reformistických snah. Mistr Jan Hus zde pravděpodobně naposledy kázal na začátku roku 1413, temný osud jej dohnal o dva roky později, daleko od domova.

V průběhu dalších staletí význam kaple upadal a budova nakonec zchátrala a byla zničena do té míry, že v 50. letech musela být na jejím místě postavena replika. Ze zdí na návštěvníky shlížejí obrazy a texty dochované ze středověkých knih. Betlémská kaple je po většinu roku přístupná veřejnosti, každý zde tak může uctít mistrovu památku.

Kafkův rodný dům

Především pro cizince je Praha spojená se jménem spisovatele Franze Kafky. Autor světově proslulých děl, jakými jsou Zámek, Proces nebo Proměna, se narodil v roce 1883 ve Starém Městě a s Prahou zůstal spjat po celý svůj poměrně krátký život.

Jeho díla svou tísnivou atmosférou, zoufalstvím z absurdity života i tlaku společnosti, zapsala do dějin literatury a připoutala ke Kafkovi a jeho Praze pozornost celého světa.

Přímo na Starém Městě můžeme najít Kafkův rodný dům, který je na náměstí Franze Kafky, doplněný i o jeho bustu. Dům už sice není přístupný veřejnosti, ale je to odsud jen kousek do bývalé židovské čtvrti, kde můžete nasát atmosféru věků minulých.

Kavárna Slavia a její muži

Jestli se nějaké místo stalo symbolem pražské meziválečné umělecké a intelektuální scény, pak je to kavárna Slavia. 

Kavárna zbudovaná v paláci Lažanských byla otevřena v roce 1884 a již tehdy nesla své jméno – odkazující k myšlenkám panslavismu oblíbeným na konci 19. století. 

Mezi světovými válkami prošla Slavia přeměnou a získala svou současnou tvář ve stylu francouzského art deco. 

Právě zde bujel proslulý tvůrčí kvas první republiky – v dobách největšího rozkvětu zde mohl návštěvník potkat bratry Čapkovi, představitele mocného avantgardního proudu od Karla Teigeho, přes Jana Zrzavého až po Vítězslava Nezvala nebo třeba básníka a pozdějšího držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta, kterého zdejší atmosféra ovlivnila natolik, že o Slavii napsal báseň.

Od roku 1997 je kavárna Slavia znovu v chodu a návštěvníci si tak mohou pochutnat na zdejších specialitách a zároveň nasávat inspirativního ducha kavárny, jež představuje symbol celé jedné epochy.