Blog

Berete si s sebou GPS navigaci do hor a vrtá vám hlavou, proč často ukazuje jiné údaje o nadmořské výšce než cedule na rozcestníku nebo u vyhlídky? Problém spočívá v tom, že GPS přístroj dokáže změřit pouze výšku nad tzv. referenčním elipsoidem, který představuje matematický model Země. Tento údaj je pak potřeba převést na nadmořskou výšku pomocí výpočtů, na jejichž přesnosti závisí výsledné číslo, které vám navigace zobrazí.

Úvahy o vybudování globální satelitní navigace se poprvé objevily již v 50. letech 20. století. Ačkoliv se v průběhu let o vývoj spolehlivého navigačního systému pokoušela řada soukromých společností i států, většina plánů se nikdy nedočkala realizace. Nebo od nich bylo po prvních zkouškách upuštěno. Výjimku tvoří dva v současné době nejpoužívanější systémy – ruský GLONASS a americký NAVSTAR GPS, který byl původně vyvinut pro americké vojenské letectvo a námořnictvo.

Zatímco ještě nedávno si každý turista kromě svačiny přibalil do batohu i papírovou mapu, dneska už ji ve většině případů nahradily nebo alespoň doplnily chytré telefony, tablety či specializovaná přístroje, které umožňují příjem GPS signálu.

Ačkoliv lze signál z GPS družic přijímat na celé zeměkouli, polohu přijímače není vždy možné určit se stejnou přesností. Nejlepších výsledků dosahuje GPS navigace na volných prostranstvích, jakými jsou moře či poušť, a nejméně přesná je naopak ve městě nebo v lese. Faktorů, které přispívají k chybám při určování polohy pomocí systému GPS, je hned několik, a proto je důležité považovat výsledek měření vždy jen za odhad s omezenou přesností.

Družicový globální polohový systém (GPS) byl původně vybudovaný pouze pro vojenské účely. Od té doby, co byl s omezenou přesností zpřístupněn i běžným civilistům, si bez něj spousta lidí nedokáže svůj život vůbec představit. S moderní navigací v automobilech nebo při turistice jste se nejspíš už setkali. Avšak GPS technologie nacházejí uplatnění i v mnoha dalších odvětvích lidské činnosti od ultralehkého létání přes potápění až po odborná geodetická měření.

Většina uživatelů GPS tuší, že ve svém chytrém telefonu, tabletu nebo automobilové navigaci přijímá signál od družic, které se nacházejí na oběžné dráze Země. Překvapením pro ně však může být to, že součástí GPS systému jsou i pozemní stanice, které tvoří jeho tzv. řídící segment. Ten funguje jako jeho pomyslný ředitel, jelikož odpovídá za bezchybné fungování celého systému a za dokonalou souhru všech jeho

Systém GPS družic vysílá z oběžné dráhy do přijímačů na Zemi radiové signály v tzv. L pásmu (1-2 GHz), které zároveň slouží například k přenosu signálů uživatelům mobilních telefonů nebo leteckého provozu. V rámci tohoto pásma využívají družice dvě nosné frekvence označované jako L1 (1575,42 MHz) a L2 (1227,60 MHz), na kterých vysílají tzv. navigační zprávy a dálkoměrné kódy.

Družice, které obíhají zeměkouli ve výšce cca 20 200 km, tvoří tzv. kosmický segment systému GPS, který zajišťuje vysílání signálu do přijímačů na zeměkouli. Ačkoliv byl systém původně projektován na 24 družic, je nyní na šesti téměř kruhových oběžných drahách rozmístěno 31 funkčních družic a jedna záložní.

Po úspěchu geocachingu se tvůrci rozhodli pro další projekt. Jejich cílem bylo tentokrát vytvořit reálnou adventuru, kterou lze hrát prostřednictvím GPS zařízení. Tak se zrodilo Wherigo. Jestli znáte pravidla pro hledání kešek, nebude pro vás ani tato hra nijak složitá.

Příprava a realizace našich geolokačních her mají jasný řád. Máme léty ověřené postupy, díky kterým není problém odbavit skupiny od deseti až po několik set účastníků. Vše rychle vysvětlíme, rozdělíme účastníky do skupin a za cca 20 minut už týmy loví poklady.

Pro mnohé bude asi známější počeštělá obdoba tohoto slova, a tím je keška nebo také hledaní kešky. Ve skutečnosti je geocaching něco mezi sportem a turistikou. Jde vlastně o více či méně náročnou procházku, při které za pomocí GPS souřadnic hledáte ukrytý poklad.

Po několika letech příprav, plánování a programování se můžeme pochlubit novou verzí programu Treasure Hunt.