První pravidla
Již v roce 1898 dostal terč systém číslování, který vynalezl 44 letý tesař britského původu Brian Gamlin. Až na počátku dvacátého století se ale setkáváme se sjednocenými pravidly pro střelbu šipkami.
A kde jinde, než v hostincích a hospodách se první turnaje v hodu na terč konaly. Vzdálenost od terče byla jasně vytyčena délkou tří pivních přepravek jednoho z největších pivovarů v jižní Anglii, firmou Hockey and Sons.
Vzdálenost od terče tehdy odpovídala zhruba devíti stopám. Teprve později byla zkrácena na osm stop.
Protože bylo v anglických hospodách zákonem zakázáno hrát cokoliv, co souviselo s náhodou, vedla se dlouhodobá diskuze o tom, zda jsou šipky náhodou nebo uměním.
V roce 1903 je před soud vůbec poprvé postaven Brit Jim Garside, hospodský z Leedsu.
Aby dokázal své tvrzení, že šipky jsou uměním, pozval k soudu svého stálého štamgasta Williama Anakina, který několikrát, dokonce i na výzvu poroty, hodil 3x20.
Porota nakonec uznala, že šipky jsou uměním.
