Zlaté město
O mýtickém městě El Doradu slyšel snad úplně každý. Dle legend měly být právě v tomto městě obrovské zásoby zlata. Není tudíž divu, že se do jeho hledání zapojilo velké množství dobrodruhů ze všech koutů světa. Nikdy nebyli úspěšní a mnoho z nich výprava za bohatstvím stála krk.
I dnes je velký problém zmapovat všechna místa ve Střední Americe. Tato oblast je totiž tvořena převážně neprostupnou džunglí, takže není divu, že lidé s technologií 16. století měli obrovské potíže takto velkou část světa prohledat.
Měli však vůbec nějakou naději, nebo bylo El Dorado skutečně jen chimérou?
Rituální jezero
Nutno dodat, že Španělé si zlaté město jen tak nevycucali z prstu. Jednak se mezi domorodci našlo poměrně dost zlatých předmětů, jednak se od místních dozvěděli o kmeni Muisca, který měl ke svým náboženským rituálům používat velké množství žlutého kovu.
Jejich vůdce během obřadu údajně vstupoval do jezera celý pokrytý zlatým prachem, kde obětoval božstvu hromadu cenností. Tato informace samozřejmě conquistadory natolik zaujala, že se jali místo hledat.
Jak vidno, v úplných prvopočátcích o zlaté město vůbec nešlo. Ovšem i jezero plné bohatství bylo pro španělské dobyvatele velkým lákadlem.
Neúspěch
Zhruba v polovině 16. století skutečně Španělé kmen Muisca objevili a následně si ho i podrobili. Kmen však žádné velké množství zlata nevlastnil, a tak se conquistadoři zaměřili na nedaleké jezero Guatavita. Tam se měly údajně rituály odehrávat.
Španělé donutili členy kmene Muisca k odčerpávání vody. K tomuto účelu měli používat prosté nádoby z jílu. Není tedy divu, že jim práce nešla příliš od ruky. Nakonec se Španělé museli smířit s tím, že se ke zlatu takto nikdy nedostanou. Tím to však ani zdaleka neskončilo.
O pár dekád později se jiná výprava pokusila o to samé, tedy odčerpat vodu z jezera. Tentokrát však k tomuto účelu použili několik tisíc dělníků. Ani ti ovšem neuspěli. Krom pár kousků obřadního zlata totiž nenašli v bahnitém dně jezera nic zajímavého.