1918: Zrod republiky pod dohledem knížete
Právě u Myslbekova pomníku, tehdy ještě ne zcela dokončeného, se 28. října 1918 shromáždily davy Pražanů, aby oslavily vznik samostatného Československa. Spisovatel Alois Jirásek a kněz Isidor Zahradník zde symbolicky vyhlásili nezávislost.
Pomník se tak hned na počátku své existence stal svědkem zrodu nového státu a nadějí s ním spojených.
Pod tíhou okupace a války (1939-1945)
V temných letech druhé světové války se Václavské náměstí stalo dějištěm nacistických manifestací. V roce 1942 se zde konala masová manifestace vynucené loajality Říši za účasti prezidenta Háchy.
Během Pražského povstání v květnu 1945 pak okolí pomníku zažilo těžké boje, kdy český lid povstal proti okupantům, a mnoho budov bylo poškozeno.
Únor 1948 a padesátá léta
Po komunistickém převratu v únoru 1948 promluvil z Václavského náměstí Klement Gottwald. Pomník svatého Václava tak opět přihlížel dalšímu historickému zlomu.
V následujících dekádách totalitního režimu se náměstí stalo místem oficiálních manifestací, ale v myslích lidí zůstávalo symbolem národní identity a potenciálního odporu.
Srpen 1968: Symbol odporu proti invazi
Během invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se pomník svatého Václava stal přirozeným centrem občanského odporu. Lidé jej pokrývali protisovětskými nápisy, plakáty a československými vlajkami.
Navzdory přítomnosti tanků se zde shromažďovali Pražané, aby vyjádřili svůj nesouhlas s okupací, a pomník tak znovu potvrdil svou roli národního symbolu.
Jan Palach: Plamen svědomí u nohou patrona
V lednu 1969 se Václavské náměstí stalo svědkem tragické oběti Jana Palacha, který se zde upálil na protest proti pokračující okupaci a pasivitě společnosti. Pomník svatého Václava se proměnil v pietní místo, kam lidé nosili květiny a svíčky.
Komunistický režim se následně snažil zamezit shromažďování provedením "sadových úprav" kolem sochy.
Listopad 1989: Sametová revoluce a cesta ke svobodě
Během Sametové revoluce v listopadu 1989 se Václavské náměstí a prostor u pomníku svatého Václava staly hlavním dějištěm masových demonstrací proti komunistickému režimu.
Statisíce lidí zde každý den vyjadřovaly touhu po svobodě a demokracii. "Kůň" tak byl němým svědkem pádu totality a znovunabytí svobody československého národa.
Pomník dnes: Živý symbol, setkávání a inspirace
I dnes je pomník svatého Václava klíčovým orientačním bodem, oblíbeným místem setkávání Pražanů i turistů a dějištěm různých společenských a kulturních akcí, včetně Svatováclavského duchovního zastavení.
Jeho odkaz žije dál, inspiruje umělce (např. parodická socha Davida Černého v Lucerně) a připomíná pohnutou i hrdou historii české země.