1918: Zrod republiky pod dohledem knížete

Právě u Myslbekova pomníku, tehdy ještě ne zcela dokončeného, se 28. října 1918 shromáždily davy Pražanů, aby oslavily vznik samostatného Československa. Spisovatel Alois Jirásek a kněz Isidor Zahradník zde symbolicky vyhlásili nezávislost.

Pomník se tak hned na počátku své existence stal svědkem zrodu nového státu a nadějí s ním spojených.

Pod tíhou okupace a války (1939-1945)

V temných letech druhé světové války se Václavské náměstí stalo dějištěm nacistických manifestací. V roce 1942 se zde konala masová manifestace vynucené loajality Říši za účasti prezidenta Háchy.

Během Pražského povstání v květnu 1945 pak okolí pomníku zažilo těžké boje, kdy český lid povstal proti okupantům, a mnoho budov bylo poškozeno.

Únor 1948 a padesátá léta

Po komunistickém převratu v únoru 1948 promluvil z Václavského náměstí Klement Gottwald. Pomník svatého Václava tak opět přihlížel dalšímu historickému zlomu.

V následujících dekádách totalitního režimu se náměstí stalo místem oficiálních manifestací, ale v myslích lidí zůstávalo symbolem národní identity a potenciálního odporu.

Srpen 1968: Symbol odporu proti invazi

Během invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se pomník svatého Václava stal přirozeným centrem občanského odporu. Lidé jej pokrývali protisovětskými nápisy, plakáty a československými vlajkami.

Navzdory přítomnosti tanků se zde shromažďovali Pražané, aby vyjádřili svůj nesouhlas s okupací, a pomník tak znovu potvrdil svou roli národního symbolu.

Jan Palach: Plamen svědomí u nohou patrona

V lednu 1969 se Václavské náměstí stalo svědkem tragické oběti Jana Palacha, který se zde upálil na protest proti pokračující okupaci a pasivitě společnosti. Pomník svatého Václava se proměnil v pietní místo, kam lidé nosili květiny a svíčky.

Komunistický režim se následně snažil zamezit shromažďování provedením „sadových úprav“ kolem sochy.

Listopad 1989: Sametová revoluce a cesta ke svobodě

Během Sametové revoluce v listopadu 1989 se Václavské náměstí a prostor u pomníku svatého Václava staly hlavním dějištěm masových demonstrací proti komunistickému režimu.

Statisíce lidí zde každý den vyjadřovaly touhu po svobodě a demokracii. „Kůň“ tak byl němým svědkem pádu totality a znovunabytí svobody československého národa.

Pomník dnes: Živý symbol, setkávání a inspirace

I dnes je pomník svatého Václava klíčovým orientačním bodem, oblíbeným místem setkávání Pražanů i turistů a dějištěm různých společenských a kulturních akcí, včetně Svatováclavského duchovního zastavení.

Jeho odkaz žije dál, inspiruje umělce (např. parodická socha Davida Černého v Lucerně) a připomíná pohnutou i hrdou historii české země.

Zámek Valtice

Zámek Valtice je bezesporu jednou z hlavních dominant města. Jedná se o bývalé sídlo rodu Lichtenštejnů, které je dnes zapsáno na seznamu kulturních památek UNESCO.

Návštěvníci zámku se mohou těšit například na prohlídku bytu Františka I., návštěvu zdejšího barokního divadla, zámecké kaple či sklepa, jehož původ se datuje až do roku 1430.

Sklep se používá hlavně pro uskladňování sudů s vínem. Kdo chce, může i ochutnat.

Své osobité kouzlo má i místní zahrada, jež je rovněž nedílnou součástí areálu zámku Valtice.

Zde je možné nejen relaxovat, ale zároveň zabavit i své malé ratolesti. V zahradě totiž mají možnost hrát si na pískovišti i zalévat bylinkové záhony.

Podzemí

Jako mnoho jiných středověkých měst, tak i Valtice mají své podzemí. Zdejší labyrint podzemních chodeb se začal budovat někdy ve 13. století, tedy v době, kdy tu byl vystavěn i klášter Minoritů.

Minority po nějaké době vystřídali Františkáni. Právě ti mají na svědomí rozkvět vinařství v tomto regionu.

Asi nikoho nepřekvapí, že ve Valtickém podzemí je možné ochutnat i vína z místní produkce. K tomu hosté dostanou také něco malého k snědku. V těchto prostorách se pořádají i různé kulturní akce, typicky třeba koncerty cimbálovky.

Svět pohádek

Valtice nejsou zajímavé pouze pro dospělé návštěvníky, ale na své si přijdou rovněž i děti, a to díky výstavě jménem Svět pohádek. Právě tady je k vidění nejvíce pohádkových postav na jednom místě na našem území.

Výstava je rozprostřena na 250 metrech čtverečních, takže její prohlídka zabaví na relativně dlouhou dobu. Ve Světě pohádek je možné prohlédnout si hlavně klasické pohádkové postavy, jako jsou například Šípková Růženka, Karkulka či vlk.

ájemci se dokonce mohou podívat do perníkové chaloupky. 

Součástí expozice nejsou pouze postavy z českých pohádek, ale také večerníčků. Narazit se tu tedy dá třeba i na Krtečka, Maxipsa Fíka nebo Rákosníčka. 

Stezka Bosou nohou

Další ze zajímavých atrakcí, jež úzce souvisí s Valticemi, je naučná stezka Bosou nohou. Jak je už z názvu patrné, boty v tomto případě nebudou potřeba.

Stezka není dlouhá, měří jen zhruba 5 km a vede od Valtic až do rakouského Schrattenbergu. Účelem stezky není pouze vyzkoušet si na vlastní kůži různá podloží, ale také zároveň poznat rozličná zajímavá místa. 

Mezi ta se řadí třeba i Muzeum železné opony, které je první svého druhu u nás. V muzeu se účastníci stezky dozví celou řadu zajímavých informací souvisejících se střežením naší hranice mezi lety 1948 až 1989.

Rané dějiny Varšavy

První zmínky o osídlení území dnešní Varšavy pocházejí z 9. a 10. století, kdy se zde nacházela osada Bródno.

Ve 12. století se historické dokumenty zmiňují o městě Jazdów, na které zaútočil v roce 1281 vévoda Boleslav II. Po jeho dobytí založil novou rybářskou vesničku a nazval ji Warszowa.

Ta se postupně rozvíjela, až se v roce 1413 stala hlavním městem Mazovska. V roce 1526 se pak stala součástí polské koruny. O tři roky později zde začal zasedat polský Sněm.

Za vlády Zikmunda III. Vasy neboli Zikmunda Švédského byla Varšava poctěna tím, že se do ní přesunul celý královský dvůr z Krakova.

Kam se ve Varšavě vydat

Varšava se nachází zhruba 650 kilometrů od Prahy. Plánujete-li soukromou nebo firemní cestu do Polska, co byste ve Varšavě rozhodně měli vidět?

Máme pro vás čtyři zajímavé tipy.

• Lazienki palác s parkem

  Naším prvním tipem je kouzelné, pohádkové místo největšího varšavského parku. Rozkládá se na ploše 76 hektarů a uprostřed najdete malebný klasicistní palác postavený na vodě v roce 1689.
  
  Tohle místo stojí za návštěvu v jakémkoli ročním období.

• Královský hrad

  Nevidět Královský hrad ve Varšavě je stejné jako nevidět Hradčany v Praze. Pochází z konce 13. století z doby vlády knížete Konráda II.
  
  Dnes je se svými uměleckými sbírkami součástí Národního muzea.

• Palác kultury a vědy

  Jednoznačně největší ikonou novodobé Varšavy je impozantní stavba socialistického realismu nazývaná Palác kultury a vědy.
  
  Se svými 237 metry byl donedávna nejvyšší budovou Varšavy. Kromě muzeí najdete v této kontroverzní stavbě i vyhlídkovou plošinu nacházející se ve třicátém patře.

• Wilanowský palác

  Přezdívá se mu též „Polské Versailles“. Jde o letní sídlo polských panovníků vybudované ve stylu baroka, které pochází z roku 1809.
  
  Okolo celého komplexu se rozprostírá nádherná francouzská zahrada. Jde o jedno z nejnavštěvovanějších míst novodobé Varšavy.

Druhá nejstarší ústava na světě

3. května roku 1791 byla ve Varšavě podepsána vůbec první ústava v Evropě.

Přestože se někdy objevují názory, že starší dokumenty podobné ústavě byly podepsány na Islandu nebo v San Marinu, převážná část historiků považuje polskou ústavu za nejstarší evropskou a druhou nejstarší na světě hned po ústavě Spojných států amerických.

Polská ústava tehdy zajistila ochranu rolníků před vládou a rovnost mezi šlechtou a měšťany. Význam svátku je pro moderní Poláky totožný s významem Dne nezávislosti pro Američany.

Pojedete-li v době oslav do Varšavy, můžete narazit na slavnostní průvody městem plné historických kostýmů.

Varšavské zelené plíce

Nebývá až tak zvykem, aby byl národní park součástí hlavního města. Ve Varšavě je to ale jinak.

Více jak třetinu území Polska pokrývají lesy, a tak je fakt, že Kampinoský národní park zasahuje do Varšavy, pro mnohé Poláky spíše přirozeností.

Ve znaku národního parku najdete losa, kterému se zde nebývale daří. Park se rozkládá na 385 kilometrech čtverečních a najdete v něm více jak 350 kilometrů značených cest.

Kromě toho zde roste zhruba 1370 druhů cévnatých rostlin, 115 druhů mechorostů a 150 druhů lišejníků. Jde o ideální místo na pořádání vaší firemní teambuildingové akce.

Centrum vzdělanosti

Varšava odjakživa byla centrem vzdělanosti. Sídlí zde čtyři hlavní univerzity a více jak 62 dalších vzdělávacích zařízení.

Ve Varšavě a jejím okolí se narodili i mnozí vzdělanci své doby. Příkladem je hudební skladatel Fryeryk Chopin, spisovatel Jean Malaquais, bývalý generál armády Spojených států John Shalikashvili nebo vědkyně Marie Curie Sklodowská.

Zajímavostí je i fakt, že jen 136 let poté, co Johannes Gutenberg objevil knihtisk, měla Varšava své první stálé knihkupectví. V roce 1586 ho založil Pavel Fabricius.

Původ jména

Kde je původ jména Vídeň (německy Wien) není stoprocentně jisté. Mnoho historiků, včetně Ottova naučného slovníku tvrdí, že jméno pochází od staroslovanského kmene Venetů neboli Vindů, kteří žili na území od dnešního Štýrska až k řece Dunaji.

První zmínka o jménu Vídeň pochází z doby Římské říše. Ta měla na území dnešní Vídně vojenskou stanici sloužící k ochraně severních hranic říše. Stanice se jmenovala Vindobona.

Co si rozhodně nenechat ujít

Pokud se vydáte na výlet nebo dovolenou do dnešní Vídně, jeden den vám rozhodně stačit nebude. Vídeň je skvostným historickým městem s nespočtem vzácných památek i výjimečných míst.

Připravili jsme pro vás výběr tří nejzajímavějších z nich. O jaká místa jde? Tady jsou:

Hofburg

Přímo uprostřed Vídně se nachází hradní komplex, jehož výstavba začala už v roce 1279. Až do roku 1918 zde sídlili císaři a králové z rodu Habsburků, dnes se jedná o sídlo rakouského prezidenta.

Při prohlídce Hofburgu na vás čekají nejen habsburské korunovační klenoty, ale i kultovní Sissi muzeum.

Albertina

Nejen milovníci umění si na své přijdou v galerii Albertina, která se nachází v těsné blízkosti již zmiňovaného Hofburgu. Pojmenování galerie dostala po Albertovi Sasko-Těšínskému, zeti Marie Terezie, který byl vášnivým sběratelem umění a galerii v roce 1768 založil.

V galerii můžete narazit na největší sbírku grafik na světě, v níž nechybí originály od Michelangela, Rafaela, Leonarda, Rubense nebo Rembrandta.

Schönbrunn

Ukázkovým příkladem císařského paláce z doby pozdního baroka je věhlasný zámek Schönbrunn. Najdete v něm 1440 pokojů, ve kterých v době největší slávy zámku sloužilo více až tisíc lidí.

Zámek Schönbrunn často navštěvoval slavný hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart nebo v něm zasedal vyhlášený francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte.

Jedinečným zážitkem je i procházka zámeckého parku v době jeho rozkvětu.

Náměstí Republiky

Náměstí je ve většině českých měst zároveň i jejich centrem a Plzeň není v tomto ohledu ničím výjimečná. V čem však naopak vyniká, to jsou rozměry náměstí, jež činí 139 × 193 m. Větší plochu má už pouze Karlovo náměstí v Praze. Náměstí republiky není velké pouze z české, ale i evropské perspektivy. Na našem kontinentu se jedná se o jedno z největších náměstí vůbec.

Nejzřetelnější dominantou plzeňského centra je rozhodně katedrála sv. Bartoloměje, která se tyčí nad vším ostatním. Cestovatele však může zaujmout i Mariánský sloup, potažmo zdejší radnice. Na většinu lidí dokáží zapůsobit i zlaté kašny, jež sice nejsou zajímavé po historické stránce, ale dokáží oslovit svým atypickým moderním designem.

Katedrála sv. Bartoloměje

Katedrála sv. Bartoloměje je hlavní atrakcí nejen náměstí Republiky, ale v podstatě celé Plzně. Tento gotický chrám se začal stavět už ve 13. století.

Katedrála se může pyšnit nejvyšší kostelní věží u nás. Dosahuje totiž výšky 102,26 m. Zájemci mohou vystoupat až nahoru. Výšlap je to sice trochu náročnější, jelikož na vrchol věže vede 299 schodů, za ten výhled to však nakonec stojí.O tom, že jde na našem území o jednu z nejdůležitějších gotických pamětihodností, se můžeme přesvědčit nejen zvenčí, ale i zevnitř. Najdeme zde krom jiného i slavnou gotickou sochu Plzeňské madony a bohatě zdobenou kazatelnu.

Katedrálu lze navštívit každý všední den od 10:00 do 18:00 a o svátcích a víkendech od 13:00 do 18:00. Vstup je bezplatný, nicméně drobné peněžní dary jsou pochopitelně vítané.

Prazdroj

Když se řekne Plzeň, každému by se okamžitě mělo vybavit pivo. A to se vaří v pivovaru Prazdroj, který byl založen už v roce 1842. Na rozdíl od konkurence však chtěli v Prazdroji dělat pivo skutečně kvalitní, a tak najali bavorského sládka Josefa Grolla. Ten následně vytvořil první zlatavé pivo na světě. Do té doby měla totiž většina piv tmavou barvu. Pivovar Prazdroj tedy stál u zrodu dnešního pivního standardu.

Tento pivovar je samozřejmě v provozu i dnes a každý zájemce si zde může zaplatit prohlídku areálu. Za své peníze návštěvník dostane možnost prozkoumat nejen prostory, kde se tvořily pivní dějiny, ale také získat celou řadu zajímavých informací, jež s výrobou zlatavého moku přímo souvisí. Součástí prohlídky je pochopitelně i degustace piva.

Donau City

Nová zástavba na levém břehu řeky Dunaje je moderním a svěžím počinem novodobé architektury Vídně.

Město mrakodrapů je z dálky viditelné a nestále se vyvíjí. Přitom se nachází pouhé tři kilometry od historického centra města. Jeho součástí je i takzvané UNO City, kde sídlí mnoho světových firem a institucí.

Hundertwasserhaus

Jste-li milovníky barevné architektury, rozhodně byste si neměli nechat ujít návštěvu unikátního činžovního domu od světoznámého architekta Friedricha Hundertwassera.

Tento vídeňský rodák si libuje v nerovnostech a pestrosti. Z jím navržené pestrobarevné fasády domu vyrůstají nejen květiny, ale i keře.

Haas-Haus

Dalším příkladem moderní a silně provokativní architektury je moderní budova od architekta Hanse Holleina. Původně obchodní dům s nábytkem dnes slouží jako administrativní centrum.

Kontroverzní je především jeho umístění přímo naproti katedrále svatého Štěpána.

Gasometry

Zcela unikátním architektonickým počinem jsou čtyři velké vídeňské plynojemy dokončené roku 1896 architektem Franzem Kapaunem.

Nacházejí se ve čtvrti Simmering nedaleko Dunajského kanálu. Původně byly vytvořeny pro uchování svítiplynu, který se ve Vídni dříve používal pro městské osvětlení. 

Univerzita ekonomie

Pátým tipem moderní světové architektury je prostor vídeňské Univerzity ekonomie. Pochází z dílny slavné britské architektky íránského původu Zahy Hadid.

Nová budova knihovna i výukového centra spolu s přilehlým okolím jsou ukázkou futuristické moderny.

Steirereck Restaurant

Uprostřed vídeňského Stadtparku se můžete kochat nejen klidnou přírodou, ale i gastronomickými a architektonickými zážitky.

Proto je naším posledním tipem světoznámá kulinářská restaurace se dvěma michelinskými hvězdami. Kovová fasáda restaurace dokonale splývá s odrážejícím se okolím parku, a tak ani nevíte, kde má samotný vchod.

Jedná se o dokonalé místo pro zakončení teambuildingové akce s programem Treasure Hunt Vídeň.