Plzeň, srdce západních Čech

Náměstí Republiky

Náměstí je ve většině českých měst zároveň i jejich centrem a Plzeň není v tomto ohledu ničím výjimečná. V čem však naopak vyniká, to jsou rozměry náměstí, jež činí 139 × 193 m. Větší plochu má už pouze Karlovo náměstí v Praze. Náměstí republiky není velké pouze z české, ale i evropské perspektivy. Na našem kontinentu se jedná se o jedno z největších náměstí vůbec.


Nejzřetelnější dominantou plzeňského centra je rozhodně katedrála sv. Bartoloměje, která se tyčí nad vším ostatním. Cestovatele však může zaujmout i Mariánský sloup, potažmo zdejší radnice. Na většinu lidí dokáží zapůsobit i zlaté kašny, jež sice nejsou zajímavé po historické stránce, ale dokáží oslovit svým atypickým moderním designem.


Katedrála sv. Bartoloměje

Katedrála sv. Bartoloměje je hlavní atrakcí nejen náměstí Republiky, ale v podstatě celé Plzně. Tento gotický chrám se začal stavět už ve 13. století.

Katedrála se může pyšnit nejvyšší kostelní věží u nás. Dosahuje totiž výšky 102,26 m. Zájemci mohou vystoupat až nahoru. Výšlap je to sice trochu náročnější, jelikož na vrchol věže vede 299 schodů, za ten výhled to však nakonec stojí.O tom, že jde na našem území o jednu z nejdůležitějších gotických pamětihodností, se můžeme přesvědčit nejen zvenčí, ale i zevnitř. Najdeme zde krom jiného i slavnou gotickou sochu Plzeňské madony a bohatě zdobenou kazatelnu.


Katedrálu lze navštívit každý všední den od 10:00 do 18:00 a o svátcích a víkendech od 13:00 do 18:00. Vstup je bezplatný, nicméně drobné peněžní dary jsou pochopitelně vítané.


Prazdroj

Když se řekne Plzeň, každému by se okamžitě mělo vybavit pivo. A to se vaří v pivovaru Prazdroj, který byl založen už v roce 1842. Na rozdíl od konkurence však chtěli v Prazdroji dělat pivo skutečně kvalitní, a tak najali bavorského sládka Josefa Grolla. Ten následně vytvořil první zlatavé pivo na světě. Do té doby měla totiž většina piv tmavou barvu. Pivovar Prazdroj tedy stál u zrodu dnešního pivního standardu.


Tento pivovar je samozřejmě v provozu i dnes a každý zájemce si zde může zaplatit prohlídku areálu. Za své peníze návštěvník dostane možnost prozkoumat nejen prostory, kde se tvořily pivní dějiny, ale také získat celou řadu zajímavých informací, jež s výrobou zlatavého moku přímo souvisí. Součástí prohlídky je pochopitelně i degustace piva.

Soutěživost? Kdy lidem prospívá a kdy naopak škodí?

Existuje zdravá soutěživost?

Během života chceme naplňovat své potřeby, realizovat svá nadání, předpoklady a schopnosti. Když se nám to daří, jsme spokojeni. K seberealizaci potřebujeme nejen práci a své koníčky, ale i vytváření dobrých vztahů a přebírání odpovědnosti sami za sebe.

Pokud se neprosazujeme, narůstá v nás podrážděnost, nespokojenost a napětí. Právě to, co nás v životě vede, je náš ideál. Představa, jací chceme být, nás motivuje ke snaze to dokázat. Neznamená to, že nejsme dost dobří, ale že na sobě pracujeme, abychom se zlepšili a byli zase o krok blíž k vytyčenému cíli.

V tomto ohledu je v pořádku, snažit se být lepší a projevovat svou soutěživost.

Lidskému vývoji soutěživost a konkurence pomáhá v tom, aby šel dopředu. Lidé se chtějí prosazovat a rozvíjet své schopnosti.

Vezmeme si příklad třeba z doby některých striktních režimů, kdy bylo vše pevně dáno a politické strany neměly strach o svou pozici.

Soutěživost nebyla podporována a na vývoji společnosti se to negativně odrazilo pomalejším vývojem, který se jen těžko dohání.

Pro nás je potřebné, abychom se prosazovali, hledali své cesty a možnosti a dokázali se přizpůsobit vnějšímu světu. Neznamená to omezení svobody, ale možnost sdílet svůj život s druhými.

Nezdravá soutěživost přerůstá v soupeření

Mezi soutěživost a soupeření lze dát prakticky rovnítko, protože podle psychologů se soupeření objevuje hlavně u soutěživých lidí, kteří neumí prohrávat.

Tito lidé obvykle musí mít vždy poslední slovo, nedokážou přiznat chybu a spolupracovat s takovým člověkem je dlouhodobě neúnosné. Jsou to lidé, pro které je soutěžení smysl života a jediným cílem je zvítězit.

Když má druhý málo ohledu a respektu k ostatním a chce nad nimi vždy vyhrávat a mít navrch, nikdy nevznikne příjemné klima pro obě strany.

Ten, kdo komunikuje silou, se na nikoho jiného neohlíží a řeší pouze své vlastní zájmy. V jakékoliv spolupráci by ale neměl být nikdo nepřítelem.

Lidé jsou si rovni a měli by si vzájemně prokazovat úctu. Což u osob, kteří milují soutěžení až příliš, není možné.

Soutěživost mezi dětmi

Nezdravá soutěživost má často své kořeny už v dětství. Stále u nás mnoho učitelů připravují děti tak, že je nutí soupeři mezi sebou nebo o známky, pochvaly apod. Obhajují to tím, že soutěže připravují děti na dospělost a různé situace, protože jinak by se v životě žádné dítě neprosadilo.

Jenže přílišným soutěžením se naopak v dětech utváří vzory chování a postoje, které v běžném životě, v partnerství nebo v zaměstnání žádným přínosem nejsou.

Naopak. Už od mala je někdo nutí neustále se srovnávat s druhými, snažit se je předčit a být lepší a ostatním dokázat, že jsou horší. Často i v banálních situacích.

Proč mají děti bojovat o jedničky, když jsou to jen čísla a ony vlastně ani vůbec neví, proč to dělají? Nebylo by lepší, kdyby raději hleděly na to, za jaké situace známky získaly? Kdyby viděly hlavní přínos v tom, že se něco mohou dozvědět a naučit?

Spolupráce a spolužití lidí spočívá ve spolupráci a komunikaci, ne soupeření. Děti se mají učit, že ne soutěžení s každým a o cokoliv je základem života, ale že spolupráce, kreativita, komunikace a kompromisy dokážou přinést uspokojení zájmu celku i jedince.

Týmové práci může přehnaná soutěživost ublížit

Za soutěživostí stojí přirozená lidská povaha a její potřeba vítězit. Ten pocit, když se něco povede a jsme jasně první, je prostě k nezaplacení.

Když jde navíc o vítězství v týmu, je to ještě lepší než individuální výhra. A co k takovému soutěžení motivuje? Být vítězem, lepším, nejlepším.

V pracovních vztazích mezi kolegy může ale někdy přílišná soutěživost být spíš obratem k horšímu než podpora týmu, pracovitosti a motivace k lepším výkonům.

Zkuste si to představit na příkladu. Vedoucí vyhlásí, že kdo splní úkol na 100 %, dostane odměnu. V tu chvíli se mezi pracovníky vyvolá soutěživost a každý bude chtít na odměnu dosáhnout.

Lidé si vzájemně přestanou pomáhat, problémy kolegů je naopak potěší, protože mají pak větší šanci odměnu získat. Kazí se dobrá nálada a ti pracovníci, kteří nedokážou být tak výkonní, jsou tím demotivováni a nemají ani chuť se snažit.

Objevují se pomluvy, závist a někdy i donášení na druhé.

Treasure Hunt pro střední školy

Týmový program pro studenty středních škol 

Středoškolské vzdělávání je obdobím, kdy se mladí lidé učí nejen akademické dovednosti, ale také schopnosti týmové práce a vzájemné komunikace.  

Týmové programy, postavené na herní platformě TerraHunt, nabízejí studentům možnost rozvíjet tyto dovednosti v praxi, a to prostřednictvím hledání pokladů a řešení úkolů. 

Týmová hra promění učební látku v interaktivní zážitek, podporuje rozvoj kritického myšlení a motivuje mladé lidi k aktivní účasti na vzdělávacím procesu. 

Pedagog monitoruje týmy u kávy  

Moderní technologie umožňují pedagogům sledovat průběh hry a výkon jednotlivých týmů v reálném čase, a to buď ze své kanceláře nebo třeba kavárny. 

Výsledková stránka je jednoduchá a intuitivní. 

Vánoční překvapení pro vaši třídu 

Vánoční období je ideální příležitostí, jak studenty odměnit za jejich tvrdou práci během roku. 
 
Týmová hra může sloužit jako vzrušující překvapení, které nejenže rozveselí atmosféru ve třídě, ale také posílí třídního ducha a spolupráci mezi studenty. 

Hry spojené s lokalitami nebo hry příběhové 

Platforma TerraHunt umožňuje vytvářet hry vázané na konkrétní lokality i příběhové hry, které studenty zavedou do virtuálních světů plných dobrodružství a výzev. 

  • Treasure Hunty, které využívají reálné lokality, poskytují studentům kontext a umožňují jim učit se o historii a geografii zábavnou formou. Udělejte si se třídou výlet do Prahy, Brna nebo třeba Mikulova, hry v těchto lokalitách patří mezi naše dlouhodobé bestsellery.
  • Únikové hry zase procvičí techniku luštění šifer, matematiku, kombinatoriku, nebo např. výrokovou logiku. To vše zabalené do dobrodružné tematiky. A nemusíte kvůli nim nikam jezdit, hru vám umístíme klidně v okolí vaší školy.

Vyzkoušejte si demo hry

Stáhněte si aplikaci TerraHunt a zahrejte si demo. Vyzkoušejte si na vlastní kůži, která hra bude pro vaše studenty nejvhodnější.

Připravili jsme pro vás nejen dema her v lokalitách, ale i dema virtuálních únikovek a hlavně podrobné tutoriály. K vyzkoušení vám bude stačit mobilní telefon.

Umělá inteligence a její specializované nástroje

Chatboti

Nejznámějším nástrojem komunikace ze strany umělé inteligence k člověku jsou takzvaní chatboti.

Jedná se o programy nebo aplikace navržené tak, aby s lidmi komunikovaly v reálném čase. Komunikace chatbotů může fungovat na dvou principech: 

  • na předem stanovených pravidlech (rule-based), 
  • na strojovém učení (machine learning). 

Chatboti se učí komunikovat na základě velkého množství dat a vzorů komunikace, které dostanou k dispozici. To jim následně umožňuje reagovat na nejrůznější uživatelské dotazy a požadavky.

S chatboty se nejčastěji setkáte v následujících odvětvích:

  • banky a finanční instituce (zákaznické linky a podobně),
  • on-line obchody (poskytování zákaznické podpory),
  • cestovní agentury (podpora při rezervování dovolené a podobně).

Avataři

Avataři jsou specializovanou formou vizuální prezentace. Setkat se můžete s dvěma hlavními formami:

  • animovaná forma prezentace,
  • statická forma prezentace.

Bývají využíváni jako asistenti nebo virtuální průvodci Umělá inteligence je tak propojena s postavou avatara, aby mu umožnila reagovat otázky a přání uživatelů a návštěvníků.

Na základě svých schopností interakce se avataři dále dělí na:

  • dynamické – dokáží interaktivně reagovat na uživatele,
  • statické – nemají schopnost interakce, jsou jen virtuální prezentací.

Na avatary nejčastěji narazíte:

  • u e-learningových platforem jako na virtuální učitele,
  • na webových stránkách a e-shopech jako na zpestřující průvodce,
  • v herním průmyslu jako na virtuální hráče.

Text-to-speech (TTS)

Posledním nástrojem umělé inteligence, o kterém se zmíníme, jsou takzvané Text-to-Speech technologie. Díky nim se převádí textová data na hlasový výstup.

Umělá inteligence je pak využívána pro zlepšení kvality a přirozenosti hlasu generovaného z textu.

Nejznámější formou TTS jsou rekurzivní neuronové sítě. Používají se především pro převod textu na řeč.

Tyto modely se učí konkrétním zvukovým vzorům a intonacím, aby následně generovaly co nejvíce autentický lidský hlasový výstup.

Nejznámějšími příklady TTS jsou:

  • zákaznické linky bankovních nebo telekomunikačních společností,
  • podcasty a audioknihy,
  • GPS a navigace,
  • nástroje pro zrakově postižené.

Umění strategie si osvojte v životě i v podnikání

Nikdo z nás není tak málo schopný, aby nedokázal být alespoň částečně aktivním tvůrcem svého osudu nebo by nezvládl ovlivnit svět kolem sebe.

Dokážeme mnohem více, než sami tušíme. Jak si osvojit umění strategie?

Co je to strategie a stratég?

Původ slova strategie bychom měli hledat v Řecku, konkrétně ve slově stratos (vojsko) a agein (vést). Odvozeno je pak od strategos (generál).

Hlavním významem je dlouhodobé plánování, které má pomoci dosáhnout vytyčeného cíle nebo cílů. Strategie popisuje, jakým způsobem a postupy bude cíle dosaženo. Se strategií souvisí další pojem.

Je jím slovo stratég – osoba s odpovědností za její provádění.

„Podstatou strategie je vybrat si, co nedělat.“
Michael Porter

Firemní strategie

Strategie firmy spočívá v umění vybrat správné cíle, dokázat je realizovat a efektivně se vypořádat s překážkami.

Každý podnik musí mít jasno v tom, co a pro koho dělá, mít svou dlouhodobou vizi a představy o budoucnosti. Vždy je vhodné si stanovit konkrétní účel v čase.

Strategie není jen umění reálného života, ale i velmi rozvinutá věda. Musí být:

  • jednoduchá,

  • pochopitelná,

  • atraktivní,

  • použitelná,

  • časově efektivní,

  • přizpůsobivá.

Dobří lidé myslí strategicky

Jednou z nejdůležitějších vlastností pravého lídra je právě umění strategicky uvažovat. To by měl zvládnout každý schopný manažer, vedoucí i běžný občan.

Každý v jiné rovině. Ti, kdo to dokážou, patří k úspěšným. Ne všichni ale získali talent jako dar. Co mají dělat ti, kterým automaticky dán nebyl?

Zbývají jim dvě možnosti. Buď si prostě řeknou, že z nich nikdy dobří stratégové nebudou nebo se to zkusí naučit. Stačí dostatek píle a trpělivosti.

V čem musíte být dobří:

  1. Dokážete předvídat a vyhledat informace.

  2. Zvládnete kriticky myslet a nebojíte se ptát.

  3. Nasbíráte si informace z různých zdrojů a pak tvoříte svůj názor.

  4. Nikdy se nepřestáváte učit.

  5. Umíte vybrat správné řešení a udělat rozhodnutí ve chvíli, kdy je to potřeba.

Velcí stratégové minulosti

V dějinách světa existovalo nespočet stratégů, kteří díky svým schopnostem dokázali opravdové divy. Mnoho z nich prokázalo své schopnosti hlavně ve vojenských bitvách, kde je zvládnuté umění strategie nejvíc vidět.

Sun-Tzu

Sun-Tzu se narodil někdy kolem pátého století před naším letopočtem a je považován za „otce strategie“.

Vytvořil dílo „Umění války“ pojednávající o vojenské strategii, která se řadí mezi nejslavnější vojenské příručky všech dob. Sun-Tzu byl uznáván jako geniální stratég a některé jeho lekce používají lidé dodnes v určitých průmyslových odvětvích.

Pochopení daných konceptů pomáhá podnikatelům lépe porozumět řízení podniku hlavně v zemích jako je Čína, Japonsko nebo Korea.

Gaius Julius Caesar

Římský vojevůdce, politik a jeden z nejmocnějších mužů antiky byl vojenskými historiky ohodnocen jako jeden z nejzdatnějších a nejschopnějších stratégů a taktiků v dějinách vojenství.

I přes některé porážky prokázal taktickou genialitu v bitvě i umění spravedlivého zacházení se svými vojáky.

Napoleon Bonaparte

Slavný vojenský generál, který v roce 1804 založil francouzskou říši a stal se císařem. Aby dosáhl něčeho tak velkého, musel být skvělým stratégem.

Napoleon byl znám i jako průkopník během francouzské revoluce. Jeho lidé ho milovali a mysleli si, že je nezranitelný a nelze ho porazit. Asi nejslavnější vítězství přišlo v bitvě u Slavkova, kde dokázal zvítězit nad spojenci Ruské říše a Svaté říše římské.

Neměl tolik vojáků a ani vybavení, a přesto dokázal takové dvě mocnosti porazit.

Carl von Clausewitz

Pruský generál a významný válečný stratég a teoretik. Jeho dílo i názory významně ovlivnily různé strategické teorie a dodnes se jeho výroky často citují, a to i na vysokých školách v oblasti vojenství či strategického řízení.

 “Válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky”

Winston Churchill 

Sir Winston Churchill byl předsedou vlády Spojeného království. Proslavil se hlavně během druhé svého války.

Protože ale kolem jeho osoby existuje mnoho kontroverzních incidentů, považují ho mnozí jako geniálního stratéga, který je z části spasitel a z části obětní beránek.

Venkovní teambuildingové hry: Víc než jen zábava

Proč věnovat čas budování týmu?

Zaměstnanci, kteří se spolu pravidelně scházejí na pracovišti, automaticky netvoří dobře fungující a sehraný tým.

Proto je třeba věnovat úsilí vybudování funkčního pracovního kolektivu, jehož členové spolu dobře vycházejí, rádi spolupracují a zvládají společně náročné situace.

Důležité je i pravidelně podporovat soudržnost celé skupiny a její dobré vztahy s nadřízenými.

V dokonale sladěném pracovním týmu mají zaměstnanci prokazatelně vyšší produktivitu práce hned z několika důvodů:

  • dokážou si mezi sebe perfektně rozdělit práci, protože vědí, jaké má kdo přednosti a dovednosti,

  • efektivně spolu komunikují,

  • vzájemně si důvěřují, protože se dobře znají,

  • jsou motivovaní,

  • mají vysokou míru odpovědnosti i loajality ,

  • cítí se v práci příjemně.

Jděte si hrát ven!

Outdoorové teambuildingové hry se dlouhodobě těší velké oblibě, protože nabízejí dokonalou kombinaci venkovní zábavy a aktivit pro posílení vazeb uvnitř pracovního týmu.

Jejich hlavní předností je to, že se v nich lidé potkávají v neformálním prostředí mimo své pracoviště, což jim umožňuje uvolnit se a být sami sebou.

Venkovní prostředí je ještě více pobízí k tomu, aby se chovali přirozeně a spontánně a poznávali své kolegy i po jiné než pracovní stránce.

Kromě vytržení ze stereotypní pracovní atmosféry nabízejí teambuildingové hry také příležitost, jak se naučit něco nového, vyzkoušet si neobvyklou sportovní disciplínu či druh hry a překonávat své vlastní hranice.

Logické prvky, které bývají v hrách obsaženy, navíc tříbí schopnost řešit problémy, myslet kreativně, improvizovat a poradit si v každé situaci.

Zázračné zbraně za 2. světové války

V-2

Jednalo se o první operační balistickou raketu na světě, která nadělala spojencům docela dost vrásek. Použita byla hlavně na Londýn a Antverpy a způsobovala v těchto městech zkázu i v době, kdy už německé bombardovací letectvo prakticky neexistovalo. 

Tato raketa byla odpalována nejprve z okupovaných míst západní Evropy a ke konci války pak ze samotného Německa. 

I proto byly výrobní závody na V-2 soustavně bombardovány. Proto se jejich výroba musela přesunout do podzemí. Za raketou V-2 stál německý vědec Wernher von Braun, který se později stal vůdčí osobností programu Apollo, díky němuž se Američani dostali až na Měsíc.

Me 262

Němci měli jakožto první stát na světě ve své výzbroji i proudový stíhací letoun. Jeho označení bylo Me 262.

Na vývoji tohoto letadla se začalo pracovat ještě před započetím války, nicméně konflikt vše urychlil. Jednalo se o velmi rychlý proudový stíhač, který dosahoval rychlosti až 870 km/h. Poháněly ho dva proudové motory Junkers Jumo 004.

Díky tomu neměl letoun na obloze konkurenci. Byl o dost rychlejší než spojenecké stíhačky i bombardéry. I proto se pilotům v Me 262 dařilo poměrně snadno likvidovat i legendární americké létající pevnosti.

Me 262 však byl komplikovaný projekt s celou řadou problémů. Jeho výroba vůbec nebyla snadná, stejně tak jako jeho pilotáž. Navíc bylo Me 262 nasazeno až v roce 1944, když už měli Němci jen velmi málo schopných pilotů. Kdyby však letadlo přišlo na svět o dva roky dříve, výsledek války by byl možná na vážkách.

Horten Ho 229

Horten Ho 229 byl v mnoha ohledech revolučním letounem, který však už také nemohl zabránit německé porážce. Nacisti ho totiž do konce války nedokázali nasadit do boje.

Hlavní zvláštností Hortenu Ho 229 byl specifický tvar. Letoun měl totiž podobu delta křídla, které poháněly dva proudové motory. Krom své velké rychlosti i doletu se toto létající křídlo vyznačovalo i svou schopností ukrýt se před nepřátelskými radary. V podstatě šlo o první stealth letoun.