Osud mikulovské židovské čtvrti do značné míry kopíruje osud židovského obyvatelstva ve střední Evropě. Tento příběh se v Mikulově začal psát po roce 1421, kdy byli Židé vyhnání z Vídně.
Následovala staletí, v nichž se podařilo vybudovat židovskou čtvrť, která dokonce sloužila za sídlo moravským zemským rabínům.
Mikve ze sutin vysvobozená
V roce 2010 čekalo na archeology v sutinách sklepa jednoho z obytných domů velké překvapení: skvěle zachovaná mikve, pocházející zřejmě ze 17. století.
Lázeň, sloužící k symbolickému rituálu očištění před začátkem šabatu, byla zrekonstruována a v současnosti je zpřístupněna veřejnosti.
Domy, které přečkaly nepřízeň osudu
Za nemovitou kulturní památku bylo označeno 45 domů z bývalé židovské čtvrti. Kromě dobového renesančního či klasicistního stylu na nich můžeme pozorovat architektonické prvky typické pro středověké židovské stavitelství.
Zároveň je možné si uvědomit stísněnost židovské čtvrti, která byla důsledně oddělena od křesťanských domů, takže například některé průchody mezi ulicemi musely vést vnitřkem jednotlivých domů.
Synagogy
Židovskou čtvrtí lze procházet po naučné stezce, která vás zavede i k bývalým synagogám – Michlštetrovské a zbytkům Aškenázské.
Židovský hřbitov s rabinským vrškem
Mikulov byl sídlem moravským zemských rabínů, proto na zdejším hřbitově můžeme kromě 4000 náhrobků, na nichž se nám zachovalo originální zdobení, najít i hroby několika významných rabínů, které jsou významným turistickým lákadlem.