První republika a první pokusy
Se vznikem samostatného státu přicházely i první pokusy o tvorbu komiksu. Autoři se inspirovali v Americe a tamější praxi přenášeli do československých podmínek. První komiksy se soustředily téměř výhradně na dětské publikum, což zapříčinilo vnímání komiksu jako dětského žánru.
V tomto období můžeme vysledovat tvorbu Ondřeje Sekory, který stvořil příběhy Ferdy mravence, a Josefa Lady, který se kromě komiksů se zvířátky pro malé děti pustil i do kreslených Švejkových osudů.
Skutečnou legendou tohoto období se však staly Rychlé šípy. Spoluprací Jaroslava Foglara s kreslířem Janem Fischerem vznikaly edukativní příběhy pro mládež, které měly vést děti ke správnému a čestnému chování. Rychlé šípy si získaly nesmírnou oblibu; jak za nacistické okupace, tak za komunistické vlády však bylo vydávání příběhů této party zastaveno.
Komiks po roce 1948
Po únorovém puči nastaly pro komiks zlé časy – byl vnímán jako odnož západní avantgardní tvorby, která neměla v umění reálného socialismu co dělat. Přestože se někteří tvůrci pokoušeli přizpůsobit dobovému diskurzu, komiks byl z veřejného prostoru v podstatě vymazán.
Až s uvolněním poměrů na konci šedesátých let se komiks začal vracet. Od roku 1969 vycházel dnes už legendární časopis Čtyřlístek. Kromě komiksových příběhů čtveřice Myšpulín, Bobík, Fifinka a Pinďa, které stvořil kreslíř Jaroslav Němeček, se v časopise objevovaly i další příběhy.
Pozdní šedesátá ale především zrodila mimořádného umělce – Káju Saudka. Upozornil na sebe spoluprací na filmu Kdo chce zabít Jessii?, od té doby se začala objevovat jeho kreslířská tvorba častěji. Unikátní Saudkovo dílo to však v prostředí československého socialismu nemělo ani tak jednoduché – v časopise Mladý svět vycházel jeho komiks Lips Tullian, inspirovaný příběhy loupežníků, kteří bohatým brali a chudým dávali, později však byla komiksová rubrika v časopise zrušena. Největší Saudkův projekt Muriel a anděl Ró, série dvanácti příběhů, nemohl dokonce vyjít vůbec, takže čtenářská obec se s prvním dílem Muriel a andělé setkala až v roce 1991, později přibyl ještě jeden díl, avšak série komiksů, která mohla nabýt světového významu, zůstala jen na svém počátku.
Přestože normalizace komiksu vůbec nepřála, zrodil se v sedmdesátých letech další československý fenomén – časopis ABC, na jehož stránkách se realizovala řada nadaných komiksových autorů.
Po roce 1989
Se svobodou po roce 1989 se trh otevřel především pro zahraniční komiks, ten český zůstal mimo pozornost. Za zmínku z období devadesátých let stojí časopis Kometa, ve kterém publikovali i dosud neznámí autoři.
V posledních letech si český komiks opět začíná říkat o pozornost, sleduje světové trendy, věnuje se i zpracování náročných příběhů nebo originálním experimentům. Připomeňme ještě komiks Alois Nebel, dílo kreslíře Jaromíra Švejdíka a autora Jaroslava Rudiše, který byl později zpracován i jako film a oceněn Evropskou filmovou cenou.