Zajímavosti zelené Bratislavy

Zajímavosti zelené Bratislavy

V největším městě Slovenska žije podle posledního sčítání obyvatel 475 503 obyvatel.

Více jak 110 tisíc z nich obývá nejlidnatější bratislavskou čtvrť Petržalka. Nejméně lidí, konkrétně 1635, naproti tomu žije v části Čunovo. V hlavním městě Slovenska narazíte na zhruba stejný počet mužů i žen.

Čím je ale Bratislava výjimečná, pokud jde o zeleň? Jaká jsou její někdy skrytá „zelená“ nej? 

Třetí nejzelenější město světa

V roce 2018 oznámila renomovaná nizozemská cestovní kancelář TraveBird seznam nejzelenějších měst světa.

Hlavním kritériem takzvaného Green Cities Indexu byl počet zeleně na hlavu obyvatele více jak padesátky zkoumaných měst.

První místo obsadil islandský Reykjavík. Na druhém místě skončil novozélandský Auckland. Třetí místo překvapivě obsadila slovenská Bratislava.
Jedním z faktů, který za tímto úspěchem stojí je nejen dlouhodobá snaha města zazelenit co nejvíce ulic slovenské metropole, ale i rozsáhlý lesopark na úpatí Malých Karpat.

Ten se nachází na severu Bratislavy. Jeho součástí jsou rozsáhlé lesy i louky, čtyři velké rybníky, vodní mlýny na říčce Vydrica nebo televizní věž na vrcholu Kamzík.

Bratislavský lesopark je ideálním místem pro pořádání vaší teambuildingové aktivity Treasure Hunt.

Nejstarší středoevropský park

Jednou z méně známých bratislavských nej je i nejstarší městský park ve střední Evropě. Jde o Sad Janka Krále.

Založen byl na pravém břehu Dunaje v letech 1774 až 1776. Jeho dnešní podoba pochází z poslední úpravy z roku 1839. V parku najdete mohutné vzácné stromy, které doplňuje drobná architektura kulovitého tvaru s ozdobnými prvky zvěrokruhu.

Nejvýznamnější stavbou parku je zahradní altán, který byl původně věží františkánského kláštera. Park můžete najít v bratislavské Petržalce mezi Novým a Starým mostem.

Na rozloze více jak 42 hektarů se dnes rozprostírá bohaté zázemí pro klidný odpočinek celé rodiny uprostřed moderního velkoměsta.

Metro v Bratislavě?

Věděli jste, že Bratislava měla mít dokonce dvakrát v historii své vlastní metro? Poprvé začala být myšlenka metra neboli městské rychlodráhy realizována v roce 1988, kdy byl položen základní kámen na plánované přestupní stanici Prior.

Tehdejší systém ale myšlenku shodil ze stolu, protože metro se stavělo výhradně v městech s miliónovou aglomerací. Podruhé se úvahy o vzniku rychlodráhy po vzoru německého systému Stadtbahn rozjely v roce 1999. I v tomto případě ale z realizace sešlo, a to z důvodu příliš vysokých finančních nároků na stavbu.