Co způsobilo tunguzskou katastrofu?

Gigantická exploze

Začátek léta 1908 nebyl pro tunguzskou oblast zrovna ideální. Právě zde se totiž odehrála jedna z největších explozí, kterou dodnes lidstvo mělo možnost zaznamenat. Naštěstí je tunguzská tajga z větší části neobydlená. 

Tehdy i dnes v tomto teritoriu žijí víceméně pouze domorodé kmeny Evenků. Dalo by se tedy říci, že obří výbuch měl jen velmi málo obětí.

Kdyby se však odehrál v blízkosti větší aglomerace, mohla si celá záležitost vyžádat i stovky tisíc lidských životů.

Výbuch to byl totiž v pravdě gigantický, jelikož přímo ovlivnil i obchodní stanici Vanavaru, která se nachází zhruba 70 km od epicentra tunguzské katastrofy.

Některým zdejším obyvatelům vlna horkého vzduchu zapálila oblečení, které měli zrovna na sobě.

Byl na vině asteroid?

I přesto, že se jednalo o nedozírnou katastrofu, tehdejší carský režim se o explozi víceméně nezajímal. Také proto tehdy nebylo místo důkladně zmapováno.

Až v roce 1921 se jal postiženou oblast prozkoumat geolog Leonid Alexejevič Kulik, který se však při své první výpravě k místu dopadu ani nedostal. 

Kulik však byl velmi houževnatý, a tak se vrátil do tunguzské oblasti ještě několikrát. Nakonec zkoumal i epicentrum výbuchu, avšak ke svému zklamání nic zásadního nenašel. Svůj výzkum už neměl šanci nikdy dokončit, jelikož přišla 2. světová válka, kterou Kulik nepřežil.

Pár let po válce se vydalo do Tunguzky hned několik sovětských expedic, nicméně ani ty nebyly příliš úspěšné. 

Až devadesátá léta minulého století znamenala ve výzkumu tunguzské záhady zvrat. Dva italští vědci, Guiseppe Longo a Menotti Galli, objevili v pryskyřici sežehnutých stromů chemické prvky, jež jsou běžné hlavně pro kamenné meteority. 

Problém však je, že se nikde nenašlo místo dopadu. Část vědecké komunity chvíli koketovala s teorií, že na místě dopadu je dnes jezero Čeko, které měl meteorit údajně vytvořit.

To ovšem vzniklo přírodní cestou dávno před katastrofou. Navíc se v jezeře nenašly po meteoritu žádné stopy. 

I přesto je dopad mimozemského tělesa stále tou nejpravděpodobnější teorií, kterou dnes máme.

Tu navíc podporují i vizuální efekty, jež byly pozorovány na obloze v den katastrofy ve velké části Evropy.