Ditrichštejnské památky v Mikulově

Ditrichštejnské památky v Mikulově

Historie řady českých měst se překrývá s historií slavných a významných rodů, které v nich působily a přetvářely jejich tvář k obrazu svému. V Mikulově takovou stopu zanechali Ditrichštejnové (Dietrichsteinové), kteří sem přišli na konci šestnáctého století. Za jejich vlády vznikla velká část nejvýznamnějších mikulovských památek.

Ditrichštejnská hrobka

V roce 1625 nechal kardinál František z Ditrichštejna vybudovat na náměstí v Mikulově loretánskou kapli, která měla být jednou z prvních svého druhu na našem území. V dalších desítkách let kardinálovi pokračovatelé navazovali na jeho práci – nad kaplí nechali vystavět kostel svaté Anny a na počátku osmnáctého století přibyl výrazný architektonický prvek v podobě dvouvěžového průčelí.

V roce 1784 však zachvátil velkou část města požár a kromě množství měšťanských domů zničil i kostel svaté Anny. Podařilo se toho zachránit velice málo, z překrásné stavby zbyly trosky, o něž neměl nikdo zájem.

Až o tři čtvrtě století později se ruiny ujal Fratišek Josef z Ditrichštejna, jehož sochu lze dnes shlédnout na nádvoří, a nechal na jejím místě vystavět hrobku svého rodu. V mikulovské hrobce jsou tak dnes uloženy ostatky téměř padesáti příslušníků rodu. V hrobní kapli se nachází několik výrazných uměleckých kousků, ať už je to mosazný lustr, nebo původní varhany.

V patře rodové hrobky je pak možné shlédnout expozici zachycující přerod loretánské kaple v hrobku nebo některé artefakty nalezené v rakvích zesnulých či zajímavosti související s antropologickým výzkumem zachovalých ostatků.

Od dubna do října je Ditrichštejnská hrobka přístupná každodenně, v zimních měsících pak pouze pro skupiny a po předchozí objednávce.

Mikulovský zámek

Původně mikulovský hrad patřil Přemyslovcům, avšak už ve třináctém století připadl do držení rodu Lichtenštejnů, od nichž jej v šestnáctém století převzali Ditrichštejnové. Za jejich vlády došla stavba výrazných změn, dočkala se renesančních přestaveb i výstavby Sálu předků, který měl reprezentovat moc rodu. V roce 1719 zámek vyhořel, avšak byl pro Ditrichštejny natolik důležitý, že ho nechali znovu vystavět.

Význam zámku ukazuje i několik důležitých diplomatických jednání, které se zde vedly – jednal zde Napoleon po bitvě u Slavkova, o půl století později zde byla sjednána prusko-rakouská mírová smlouva.

V rukou Ditrichštejnů zůstal zámek až do roku 1945, dnes jej spravuje Regionální muzeum v Mikulově. Návštěvníci si mohou prohlédnout kromě samotného zámku expozice zaměřené na jeho historii, na rod Ditrichštejnů, například jejich umělecké sbírky či knihovnu, nebo na vinařskou tradici v oblasti.
 

Mikulovský zámek

Původně mikulovský hrad patřil Přemyslovcům, avšak už ve třináctém století připadl do držení rodu Lichtenštejnů, od nichž jej v šestnáctém století převzali Ditrichštejnové. Za jejich vlády došla stavba výrazných změn, dočkala se renesančních přestaveb i výstavby Sálu předků, který měl reprezentovat moc rodu. V roce 1719 zámek vyhořel, avšak byl pro Ditrichštejny natolik důležitý, že ho nechali znovu vystavět.