Známá předloha
Takřka všechny fantasy filmy a seriály mají nějakou literární předlohu, což dává docela smysl. Scénáristé si totiž nemusí vymýšlet nové komplikované světy. Navíc knižní fantasy je docela populární žánr a některá díla mají až kultovní status.
Díky tomu je možné nalákat do kin mnohem více fanoušků než v případě na koleně vymyšleného příběhu.
Dungeons & Dragons má za sebou také silnou značku, ovšem nikoliv literární, ale herní. Jedná se o stolní hru na hrdiny, ve které hráči společně vytváří podle pevně daných pravidel fiktivní svět, ve kterém následně prožívají všelijaká dobrodružství.
Příběh a vše okolo generují tzv. Dungeon masteři, zatímco běžní hráči si tvoří vlastní postavy. Ty mají určité počáteční vlastnosti, jako jsou charisma, síla nebo třeba inteligence. Takřka všechny herní situace jsou řešeny speciálními kostkami, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu dané akce.
Film Dungeons & Dragons ovšem nepojednává o tom, jak parta nerdů po večerech paří Dračáka, ale nabízí divákům možnost nakouknout do světa, jenž vytvořil Dungeon master, v tomto případě v podobě scénáristy.
Svěží a vtipné dílko
Na rozdíl od Pána prstenů či Hry o trůny se nejnovější snímek ze světa Dungeon & Dragons nebere příliš vážně. Není to vyloženě komedie, ale nemá k tomu daleko. Důležité je, že film ubíhá příjemným tempem a má jen velmi málo hluchých míst.
Příběh trochu nepřekvapivě vypráví o partě různorodých hrdinů, kteří se vlivem události spojili, aby porazili svět ohrožující zlo.
Zápletka je docela jednoduchá, což ovšem není vůbec na škodu. Alespoň vše odsýpá zběsilým tempem, tedy alespoň od druhé poloviny filmu. Ta první je také docela akční, ale rozhodně by snesla ještě pár dní ve střižně.
Hlavní i vedlejší charaktery jsou napsány nanejvýš dobře, zvláště pak jejich vzájemné dialogy.
Ústřední role se zde zhostil Chris Pine, kterého jsme mohli vidět například v novém Star Treku a rozhodně jde o jeden z velkých plusů tohoto snímku. Obecně se v tomto případě casting docela povedl. Jedinou větší kaňkou je tak pouze záporák v podání Hugha Granta, jenž působí trochu otravně.