Úvod · Blog · Ovlivňuje naše rozhodnutí rozum nebo emoce?
Ovlivňuje naše rozhodnutí rozum nebo emoce?
Jak lidé činí rozhodnutí? Ovlivňuje je rozum, emoce nebo tlak okolí? I když to možná někoho překvapí, rozum je často až na druhém místě a většinu rozhodnutí děláme spíše emocionálně. Možná je to i tím, že část mozku, která odpovídá za rozum, plánování nebo třeba logické uvažování, se u našich předků vyvinula až úplně poslední.
Mozek každého z nás má tři hlavní části. Tou nejstarší je tzv. plazí mozek, který odpovídá za instinkty. O něco později se u našich předků vyvinul limbický systém odpovídající za emoce, a ještě mnohem později se objevila nejmladší část našeho mozku, neokortex, která odpovídá za rozum. Jak je vidět, z pohledu našeho vývoje nebyl rozum tím úplně nejdůležitějším.
Co je to rozhodování?
Samotné rozhodování je proces, kdy si člověk nebo i kolektiv vybere to nejlepší pro sebe ze všech možných variant. Jedná se o takovou volbu, jež nejlépe naplní dané možnosti (preference).
Příkladem takového rozhodování je nákup nových bot. Vybíráte si podle ceny, barvy, stylu. Vzít v úvahu musíte i omezený výběr. Než se člověk rozhodne, uplatňuje různé rozhodovací postupy. Zvažuje všechna pro a proti.
Jak probíhá rozhodování?
-
Určení problémů rozhodování: důležité je získat informace o problému. Jedinec svým přemýšlením zjišťuje, o čem se vlastně má rozhodnout. Hledá souvislosti a přemýšlí nad důsledky svého jednání.
-
Porovnávání: zde se jedná o zjišťování různých souvislostí. Jak mi dané možnosti vyhovují? V tuto chvíli je důležité znát potřebná fakta, elementární preference a z těchto výstupů zvolit celkové preference.
5 obecných stylů rozhodování
Podle Suzanne Scottové a Reginalda Bruce existuje v obecném měřítku pět stylů rozhodování, které se mění v závislosti na kontextu a situaci.
-
Racionalita: v tomto případě jde o hledání všech možností a informací předtím, než dojde k rozhodnutí. Například při pracovním pohovoru musí jedinec prozkoumat nabízenou pozici, zhodnotit aktuální práci a zjistit, co pro něj bude lepší, zda setrvat tam, kde je teď nebo změnit působiště.
-
Intuitivní styl: víra ve vlastní pocity a intuici. Jednáme instinktivně bez zdlouhavého rozmýšlení pro a proti.
-
Závislost: situace, kdy se člověk neumí rozhodnout sám, ale potřebuje rady a podněty od jiných lidí. Ptá se přátel, rodiny či kolegů.
-
Vyhýbavost: odvrácení odpovědnosti na někoho úplně jiného, kdo udělá rozhodnutí za nás. Jedinec by se sám o sobě nerozhodl změnit práci a zůstal by v té stávající.
-
Spontánnost: rozhodnutí je učiněno spontánně bez nějakého velkého zkoumání. Líbí se mi nová práce, tak jí beru a neporovnávám.
Jediné absolutně správné rozhodnutí neexistuje
Lidé dnes mají obecně potíže s tím vůbec se nějak rozhodnout. Chtějí totiž učinit jediné a absolutně správné rozhodnutí. To ale nejde, protože takové neexistuje. Existují moudrá rozhodnutí, která nám otevřou nové dveře a poznání. Nedílnou součástí tohoto procesu jsou i otázky, zda se nedalo rozhodnout jinak a lépe.
Když se ale rozhodnete pro nějakou cestu, musíte ty ostatní oželet, třeba i později litovat, že jste se něčeho jiného vzdali. Není ani tak důležité, jaké rozhodnutí učiníte, ale že k němu vůbec dojdete a stojíte si za ním.
Časté otázky
Rozhodujeme se víc rozumem, nebo emocemi?
Víc emocemi. Spojení ze staršího limbického systému do novějšího neokortexu je podle článku mnohem silnější a častější než opačným směrem.
Jakých je pět stylů rozhodování?
Racionalita, intuitivní styl, závislost, vyhýbavost a spontánnost. Podle Suzanne Scottové a Reginalda Bruce se mění podle kontextu a situace.
Jaké tři hlavní části má lidský mozek?
Plazí mozek odpovídající za instinkty, limbický systém odpovídající za emoce a neokortex odpovídající za rozum. Plazí mozek je nejstarší, neokortex nejmladší.
Existuje jediné správné rozhodnutí?
Ne. Existují jen moudrá rozhodnutí, která otevřou nové dveře. Podle článku je důležité, že k rozhodnutí vůbec dojdete a stojíte si za ním.
Treasure Hunt Praha
Hru odřídí naši instruktoři s tablety, nebo si ji spustíte sami na mobilech. Řekněte nám počet lidí a termín, ozveme se ještě ten samý den.
Rozhodujeme se více city než rozumem
Jak se náš mozek postupně vyvíjel, je celkem logické, že spojení ze staršího limbického systému do novějšího neokortexu má mnohem větší silu a je častější než naopak.Naše jednání je mnohem více ovlivněno emocemi než rozumem, a právě proto často podléháme záchvatovitému nakupování ve slevách, i když danou věc ani nepotřebujeme, dáme si s přáteli více vína, než jsme původně chtěli.
Emoce existují v přítomnosti a nachází v ní potěšení. Rozum hledí hlavně do budoucnosti. Snaží se být více zodpovědný, sportovat, zdravě jíst apod. A je to právě on, kdo nás více odlišuje od zvířat. Ne vždy je dobré poslouchat hlavně emoce a zapomenout na rozum.
Naštěstí se i tato schopnost dá vytrénovat. Občas je totiž dobré rozhodovat se trošku více s rozumem a city ponechat stranou, ať už se to týká zaměstnání, rodiny, přátel nebo pořizování nových věcí.
