Podzemí nejsou pouze kasematy na Špilberku
Když se zeptáte Brňáka na podzemí jeho města, většina vás odkáže na známé kasematy hradu Špilberk, případně vás pošle na Zelný trh. Ale Brno je podkopané skrz na skrz, což je i jeden z důvodů, proč město nemá vlastní metro.
Kromě tzv. Labyrintu Zelňáku se na Dominikánském náměstí nachází Mincmistrovský sklep a kostnice pod výše zmiňovaným kostelem sv. Jakuba. Avšak málo kdo už ví o podzemní řece Ponávce a s ní propojeným systémem kanálů, které jsou ale v dnešní době z větší části zavalené.
Špilberk také není pouze o kasematech, ale celý kopec pod katedrálou sv. Petra a Pavla a samotným Špilberkem je dosti provrtaný. Nachází se tady dokonce tramvajová štola.
V Brně je dále celá řada krytů – civilních i vojenských. Vydat se je prozkoumat můžete například do Maloměřic. Nacházejí se nedaleko nákladního vlakového nádraží a poblíž maloměřické cementárny.
Ten nejutajovanější brněnský kryt z doby komunistů, který sloužil pro schůzky představitelů města a kraje, nese kódové označení 10-Z. Vznikl v době nacismu jako úkryt jednotek Luftschutz před americkým a sovětským bombardováním Brna.
Zpřístupnění brněnského podzemí
Díky rozsáhlosti podzemí muselo být zpřístupnění těchto prostor veřejnosti rozděleno na několik etap. V té první byl otevřen Mincmistrovský sklep. Stalo se tak koncem listopadu 2010.
Tato expozice zachycuje historii mincovní ražby v Brně a na Moravě od poloviny 11. do začátku 16. století. Návštěvníci si tak prohlédnou, jak se ve středověku razily mince a jak vypadá funkční replika mincovního lisu.
Součástí výstavy je rovněž ukázka, jak vypadalo Brno dříve – vývoj Rybného trhu (dnešní Dominikánské náměstí) a zánik Královské kaple, která tu stávala ještě počátkem 20. století.
V druhé etapě byly zpřístupněny prostory rozsáhlého Labyrintu pod Zelným trhem. Aby mohlo Brno tuto architektonickou památku zpřístupnit návštěvníkům, musely sklepy v roce 2009 projít důkladnou stavební úpravou.
Spojily se do jednoho celku a tím vznikla soustava historických sklepení a chodeb. Odtud taky vznikl název Labyrint. Tento komplex je tvořen dvěma celky – společenskou částí (běžně nepřístupná veřejnosti) a prohlídkovou trasou.
Ta se nachází v hloubce cca 6 až 8 metrů pod zemským povrchem.
Třetí etapa byla veřejnosti představena v červnu 2012 a stala se bezesporu událostí středoevropského rozměru, neboť se jednalo o jeden z nejzajímavějších objevů poslední doby.
Pod kostelem sv. Jakubu byla odhalena kostnice s nálezem asi padesáti tisíc lidských ostatků.