Předchůdci mostu: Od lávek k Juditinu mostu
Prastará potřeba spojení břehů
Potřeba spojení obou břehů Vltavy v Praze je prastará. Již v 10. století zde stával dřevěný most.
Juditin most – první kamenný most
Prvním skutečně kamenným mostem v Praze byl Juditin most, pojmenovaný po manželce krále Vladislava II., Juditě Durynské. Byl postaven v letech 1160–1172 a na svou dobu představoval významné stavitelské dílo. Sloužil Pražanům téměř dvě století, než jej v únoru roku 1342 zničila katastrofální povodeň způsobená táním ledů.
Odkaz Juditina mostu
Zbytky tohoto románského mostu, včetně základů některých pilířů a Malostranské Juditiny věže, jsou dodnes patrné a svědčí o kontinuitě osídlení a dopravních tras v této lokalitě.
Karlův most tak nebyl postaven "na zelené louce", ale navazoval na staletou tradici a zkušenosti, přičemž se jeho stavitelé snažili překonat nedostatky svých předchůdců a vytvořit dílo trvalejší a odolnější.
Povodně – věčný nepřítel
Raná poškození během stavby
Vltava, ač životodárná řeka, byla pro pražské mosty vždy velkou hrozbou. Karlův most byl povodněmi ohrožován prakticky od samého počátku své existence. Již během stavby došlo k několika poškozením rozestavěného díla, například v letech 1359, 1367 a 1370.
Katastrofální povodeň roku 1432
V průběhu staletí následovala řada dalších ničivých povodní. Rok 1432 přinesl jednu z nejhorších povodní v historii Prahy, která těžce poškodila pět pilířů Karlova mostu a protrhla jej na třech místech. Opravy trvaly neuvěřitelných 71 let, až do roku 1503.
Povodeň roku 1784 a její oběti
Další velká povodeň v roce 1784 silně poškodila pět mostních pilířů. Strhla dokonce i vojenskou strážnici umístěnou na jednom z pilířů, přičemž čtyři vojáci přišli o život.
Opravy tehdy probíhaly tradičními středověkými technikami – kolem porušených pilířů byly vybudovány jímky, základy byly zpevněny novými dubovými pilotami a na ně byly pokládány tzv. mlýnské kameny.
Nejničivější povodeň roku 1890
Povodeň z roku 1890 je považována za jednu z nejkatastrofálnějších. Obrovské množství utržených vorů a plujícího dříví narazilo do mostu a vytvořilo hráz. Tlak vody následně prorazil tři mostní oblouky a vyvrátil dva podemleté pilíře.
Do rozbouřené Vltavy se tehdy zřítila i některá sousoší, například cenná díla Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa – sv. Ignác z Loyoly a sv. František Xaverský. Při následné opravě byla poprvé použita modernější technologie zakládání pilířů pomocí ocelových kesonů.
Navzdory těmto opakovaným katastrofám byl Karlův most vždy znovu opraven, což svědčí o jeho nesmírném významu pro město. Každá velká oprava byla nejen zkouškou odolnosti, ale i příležitostí k využití nových technologií a poznatků. Most se tak stal symbolem nejen stavitelského umu, ale i nezdolnosti a schopnosti regenerace Prahy.
Most ve víru válek
Husitské války a třicetiletá válka
Díky své strategické poloze jako klíčové spojnice mezi Starým Městem a Malou Stranou (a Pražským hradem) se Karlův most nevyhnutelně stával dějištěm vojenských střetnutí. Již během husitských válek v 15. století byl most poškozen.
Významnou roli sehrál na konci třicetileté války, v roce 1648, kdy se na něm odehrály tuhé boje mezi obránci Prahy a švédskými vojsky. Právě tehdy byla vážně poškozena Staroměstská mostecká věž, zejména její sochařská výzdoba na straně obrácené k řece.
Revoluční rok 1848
Také v revolučním roce 1848 vyrostly na mostě barikády a stal se svědkem bojů. Tyto válečné události nejenže způsobovaly fyzické škody na samotné stavbě, ale také vrstvily na most další historické a symbolické významy, připomínající jeho roli v obraně města a v klíčových okamžicích českých dějin.
Dopravní tepna Prahy: Od koňky po pěší zónu
Jediná spojnice přes Vltavu
Po staletí, až do roku 1841, byl Karlův most jedinou "suchozemskou" komunikací přes Vltavu v Praze. Sloužil veškeré dopravě – pěším, povozům, jezdcům.
Éra tramvají a automobilů
V 19. a 20. století se jeho dopravní využití dále proměňovalo. V letech 1883 až 1905 přes most vedla trať koňské tramvaje. Později ji nahradily elektrické tramvaje a po mostě jezdily i automobily, a to až do roku 1965.
Proměna v pěší zónu
Rostoucí intenzita dopravy a otřesy však mostu neprospívaly. Po generální opravě v letech 1965–1978 byl Karlův most zcela vyloučen z dopravy a vyhrazen pouze pro pěší.
Tato změna odráží nejen technologický vývoj dopravy, ale především proměnu vnímání historických památek – od primárně funkčních staveb k chráněným kulturním symbolům, kde je kladen důraz na jejich zachování a na zážitek pro návštěvníky.
Novodobé opravy a jejich výzvy
Generální oprava v letech 1965–1978
I v moderní době vyžaduje Karlův most neustálou péči a opravy, aby mohl být zachován pro budoucí generace. Významná generální oprava proběhla v letech 1965–1978.
Během ní byly vyměněny všechny poškozené pískovcové kvádry v plášti mostu, původní asfaltový povrch nahradily štípané pásky žuly a do konstrukce byla vložena železobetonová deska, která měla most staticky zajistit.
Oprava v letech 2007–2010 a její kontroverze
Další rozsáhlejší oprava se uskutečnila v letech 2007–2010, kdy se rekonstruovalo zábradlí, mostovka a izolace. Tato oprava však byla provázena kritikou ze strany některých památkářů a části veřejnosti, například kvůli rozsahu výměny původních kamenných kvádrů nebo kvůli formálním pochybením při přípravě a realizaci projektu.
Magistrát hlavního města Prahy si za některá pochybení dokonce sám udělil pokutu, později však byly uloženy i vyšší sankce ze strany Ministerstva kultury, i když nakonec došlo k promlčení deliktu.
Plány do budoucna
Do budoucna se plánují další etapy oprav, které by měly zahrnovat rekonstrukci pláště mostu, podstavců soch a především spodní stavby, tedy všech mostních oblouků.
Novodobé opravy ukazují na neustálou potřebu údržby takto exponované památky, ale také na komplexní etické a technické otázky spojené s restaurováním.
Kontroverze, které některé opravy provázely, odrážejí rostoucí veřejný zájem a legitimní debatu o tom, jak nejlépe pečovat o naše nejcennější kulturní dědictví, jak skloubit moderní technologie s požadavky na zachování autenticity.
Klíčové milníky v historii Karlova mostu
Rok | Událost |
---|---|
1342 | Zničení Juditina mostu povodní |
1357, 9. 7., 5:31 (?) | Položení základního kamene Karlova mostu Karlem IV. |
cca 1357 – cca 1370 | Prvním stavitelem mistr Otto |
cca 1370 – 1399 | Stavbu vede Petr Parléř |
1402 | Dokončení stavby mostu |
1432 | Velká povodeň, těžké poškození mostu, oprava do 1503 |
1648 | Boje se Švédy na mostě, poškození Staroměstské mostecké věže |
1683 | Vztyčení sochy sv. Jana Nepomuckého |
1706–1714 | Hlavní vlna osazování barokních soch |
1784 | Velká povodeň, poškození pilířů, zřícení strážnice |
1883 | Zahájení provozu koňské tramvaje |
1890 | Katastrofální povodeň, zřícení tří oblouků a dvou pilířů |
1965–1978 | Generální oprava mostu, vyloučení veškeré dopravy |
2007–2010 | Oprava mostovky a zábradlí, provázená kritikou |