Vybrat to nejlepší české pivo je neřešitelným úkolem. Některá z nich se však dostala i za hranice naší republiky. Tím je například Pilsner Urquell z plzeňského pivovaru Plzeňský prazdroj.
Vydejme se ve stopách tohoto hořkého moku do města Plzeň.
Jak se zrodila legenda
Ačkoliv pivo se začalo vařit v Plzni prakticky od samého založení města v roce 1295, na zrod legendy Plzeňského prazdroje jsme si museli ještě téměř šest století počkat.
K založení nynějšího provozu, tzv. měšťanského pivovaru, došlo v roce 1842. Veškerou výstavbu si vymínil dekret "Vyzvání právovárečných měšťanů ku vystavění vlastnické výroby" z roku 1839.
V tomto dokumentu se vyzývalo ke zlepšení dosud vařeného plzeňského piva.
V nově vzniklém pivovaru bylo nařízeno vyrábět tzv. bavorské pivo. Aby toho mohli místní dosáhnout, přizvali na pomoc bavorského sládka Josefa Grollu.
Ať už to bylo použitým chmelem, či nějakou technologickou “závadou”, sládek Josef uvařil zcela jiné pivo, než asi původně zamýšlel.
Zdánlivá katastrofa ale byla nakonec vítězstvím pro budoucí plzeňské pivo. Nově vykvašený ležák měl totiž vynikající chuť, kterou si zachoval dodnes.
Díky úspěšnému vyvalení sudů vzniklého ležáku, začalo město Plzeň se stavbou dalších pivovarů. Většina z nich ale podlehla tlaku konkurence a do současné doby se nedochovala.
Nám známý zůstává pouze Gambrinus, který vznikl v roce 1869 pod názvem První akciový pivovar.
Neustále rostoucí produkce
Již zmiňovaný pradědeček Plzeňského prazdroje z roku 1842 měl plánovanou kapacitu na 30 tisíc hektarů ročně. Tato hranice však milovníkům piva nemohla stačit.
V roce 1913 pokořil pivovar hranici jednoho milionu hektolitrů piva. Aktuální kapacita plzeňského pivovaru je ještě pětkrát vyšší, tj. pět milionů hektolitrů ročně.
Pivovar nabízí návštěvníkům města exkurzi i se závěrečnou ochutnávkou piva Pilsner Urquell. Navíc celá prohlídka je vedená prostorami, kde se tento ležák od samého počátku vyrábí.
Není to ale jediná atrakce, kvůli které byste se měli do tohoto krajského města vydat. Celé jádro města včetně gotického chrámu sv. Bartoloměje patří do památkové oblasti.
Pod Černou věží se dokonce nachází prostory plzeňského podzemí, které jsou přístupné veřejnosti.
V Plzni se rovněž nalézají pozůstatky po tamní židovské komunitě. Navštívit můžete jak Velkou, tak Starou synagogu. Velká synagoga patří k vůbec největším synagogám na našem území. J
e druhou největší v Evropě a celkově třetí ve světě. Základní kameny byly položeny v roce 1859 a její součástí je Zahrada vzpomínek, která v sobě nese památku plzeňské židovské komunity.