Blog

Filmy s tematikou oživlých mrtvých a postapokalyptických zombies bývají často považovány za trochu pokleslý žánr. Přesto se i mezi nimi dají najít snímky, které se díky originálnímu pojetí a řemeslnému zpracování staly kultovními a dnes patří do kánonu každého nadšeného filmového fanouška. Pojďme se na některé z nich podívat.

Na samém okraji Brna se nachází údolí, při jehož procházení úplně zapomenete, že za zády máte celé velkoměsto. V Mariánském údolí lze najít snad vše, co člověk potřebuje pro relaxaci v přírodě: vodní tok Říčku, tajemná i romantická stromová zákoutí i dobrodružně působící jeskyně. Divoká příroda čeká za rohem, stačí se jen vydat na konec města.

Přestože je Jurkovičova vila jedním z architektonicky nejvýznamnějších objektů v Brně, často se na ni ve výčtu toho, co je v moravské metropoli nutné vidět, zapomíná. Brněnská vila je přitom jedním z vrcholů Jurkovičovy tvorby a rozhodně stojí za pozornost.

Jedním z důvodů, proč by byla Kroměříž zajímavá i bez svého překrásného Arcibiskupského zámku, je skutečnost, že byla na počátku dvacátého století otevřená vědě a různým pokusům. Díky vědeckým nadšencům té doby se nám tak zachovaly různé exponáty – některé trochu bizarní, jiné světového významu – které určitě stojí za to vidět na vlastní oči.

Až se zase jednou budete procházet brněnskými ulicemi a prohlížet si slavné budovy a objekty, přemýšlejte o tom, jestli třeba zrovna pod vašima nohama není ještě jedno patro města, skryté a tajemné sklepení. V posledních letech se pro běžnou veřejnost otevírají rozsáhlé prostory podzemí nebo třeba kostnice a hrobky připomínající dávné obyvatele města. Nechte se zlákat strašidelnou atmosférou zdejších prohlídek a výstav a sestupte o úroveň níž.

Kdo jednou navštívil Telč, bude se do tohoto moravského města jistě rád vracet. Nádherné renesanční jádro, které si vysloužilo zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, sestává z řady cenných historických budov, především měšťanských domů s atmosférickým podloubím a rozsáhlého renesančního zámku. Díky letnímu festivalu však návštěvníkům může uvíznout v paměti i jako centrum hudby, umění a kultury.

Žilina odjakživa patřila k důležitým centrům Slovenska. Její význam se ukázal především za národního obrození, které zde pevně zapustilo kořeny a umožnilo městu hrát zásadní roli při vzniku samostatného státu. Dokladem, že se kulturní duch zachoval až do dnešních dob, je řada kulturních institucí zaměřených na slovenskou historii, písemnictví, ale i otázky moderního světa.

Ostrava se stala jedním z bývalých evropských hornických a průmyslových měst, která se dokázala přeorientovat na novou dobu a využít své minulosti k přilákání lidí bažících po zážitkové turistice a prohlídce netradičních, především technických, památek.

Karlovy Vary jsou nejnavštěvovanějším lázeňským městem v České republice. Prosluly vším možným od léčivých pramenů, přes filmový festival až po kvalitní sklářství. Jsou to však především kolonády, městské parky a karlovarské zajímavosti, které dotváří příjemnou atmosféru lázeňského města. V dnešním článku přinášíme několik nápadů, kam v Karlových Varech vyrazit, abyste si zdejší pobyt vychutnali plnými doušky.

Pokud patříte k těm, kteří i uprostřed města hledají aspoň kousek přírody, pak se určitě vydejte do Plzně. Velkou výhodou zdejších parků a sadů je, že jejich návštěvu můžete snadno spojit s honbou za památkami. Z Městských sadů trefíte ke všem historickým stavbám v centru, pro klid v duši si můžete zajít do Meditační zahrady a naučné stezky vás vyvedou do chráněné přírody za městem.

Pokud budete pátrat po zajímavých a skvěle zachovaných památkách středověku a přemyslovské vlády, dřív nebo později dojedete do Znojma. Na počátku 13. století povýšil Přemysl Otakar I. Znojmo na královské město, už dávno předtím v něm však panovala vedlejší větev Přemyslovců a právě oni zde začali stavět a budovat. Jedinečnost staveb, které přežily staletí, navíc podtrhuje i nádherný výhled, který většina z nich poskytuje.

Většinu evropských velkoměst si návštěvníci umí spojit s něčím specifickým – atmosférou, vůní nebo třeba mentalitou jeho obyvatel. Budete-li se chvíli toulat ulicemi Bratislavy, možná zjistíte, že i slovenská metropole může překvapit: na těch nejneočekávanějších místech se náhle z běžné šedi města vyloupne nějaká netradičně zbarvená stavba.

Sotva třicet kilometrů od Brna leží Hustopeče – nevelké město, které svou atmosférou očarovalo i prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Kdysi největší vinařské město na Moravě dnes nabízí především klidnou turistiku s možností prohlédnout si unikátní mandloňový sad a probádat zdejší krásnou krajinu.